Betlémská kaple
Byla založena zakládací listinou z 24. května 1391 Hanušem z Mühlheimu a kramářem Janem Křížem, konšelem Staroměstské radnice. Její název se nevztahuje k městu Betlému, ale k tzv. neviňátkům betlémským – nevinným dítkám, která nechal král Herodes povraždit. Stavba probíhala v letech 1391 až 1394. Oba dárci výslovně ustanovili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce. Na její výstavbu věnoval kramář Jan Kříž 800 m2 zahrady včetně studny (která je až do současnosti využívána) s podsklepeným domkem, užívaným jako sladovna, pozdějším domem kazatele a správce. Přední část domu, směřující nyní do ulice Husovy, věnoval na založení studentské koleje, zvané Nazaret. Praha měla koncem 14. století 30 až 50 tisíc obyvatel. Do samotné kaple, snad největší v celé Praze, se vešlo až 3 000 lidí. Betlémská kaple tehdy nebyla farním kostelem a vždy byla označována jen jako kaple. Do současnosti je neodmyslitelně spojena s Mistrem Janem Husem. Tento malý, tlustý, plešatý, bezvousý, populární a oblíbený kazatel zde kázal od roku 1402 do roku 1413. Od roku 1402 byl rektorem Karlovy univerzity a tak začala být Betlémská kaple spojována s univerzitou. Husův nástupce Jakoubek ze Stříbra roku 1414 zavedl přijímání podobojí – nejprve v kostele U Martina ve zdi, a následně pak v Betlémské kapli. V pozdním středověku a po celou renesanci již sloužila kaple v podstatě jako regulérní farní kostel. V roce 1622 odevzdal Ferdinand II. Betlémskou kapli Tovaryšstvu Ježíšovu (jezuitům), které tehdy spravovalo celou pražskou univerzitu. Ti zde obnovili katolickou bohoslužbu a když byl jezuitský řád v roce 1773 zrušen, přešla Betlémská kaple do majetku státu. Po zrušení řádu fungovala jako filiální kostel k nedalekému kostelu svatého Jiljí. Roku 1786 bylo zjištěno, že kaple má nebezpečné trhliny, klenba hrozí zřícením a tak byla pro svůj špatný stav zbořena. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. Mezi lety 1836 až 1837 tu byl postaven třípodlažní činžovní dům, který zde stál až do roku 1949. Myšlenka obnovy Betlémské kaple se objevila již po vzniku I. republiky, ale majitel domu s tím nesouhlasil. Ohled na práva soukromého majitele domu nemusel být brán až po komunistickém vyvlastnění a demolici v roce 1948. Většina návštěvníků netuší, že historická kaple, tak pevně spojena v podvědomí s Mistrem Janem Husem, není ani kopií původního stavu, ale jedná se o repliku. Znovupostavení kaple bylo především politickým rozhodnutím a přáním poválečného komunistického ministra Zdeňka Nejedlého, který vyzdvihoval roli husitského hnutí. Kaple měla vypadat jako v období kázání Mistra Jana Husa. Projekt byl svěřen prof. ing. architektovi Jaroslavu Fragnerovi, autorovi návrhu zdařilé rekonstrukce Karolina. Novostavba železobetonové kaple s poměrně velkým rozsahem zachování původního gotického zdiva (a ústředním topením pod dlažbou) byla zpřístupněna návštěvníkům 5. července 1954. Zachovala se i studna, která tu byla už při jejím založení. Kaple v současnosti slouží jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického v Praze.