Na návštěvu ke Karlu Čapkovi
Do Dobříše na zastávku Větrník se dostanete autobusem č. 395 od Smíchovského nádraží. Po cestě k rybníku Papež si po levé straně všimněte přestavěné budovy bývalého pivovaru, před kterým roste památný pivovarský dub letní. Od ukazatele jděte vlevo po žluté asi půl kilometru k dalšímu ukazateli a od něj po modré tak dva další kilometry do Strže u Staré Huti. Na návsi je pomník padlého ruského vojáka. Po silnici dojdete k odpočívadlu s parkovištěm, kde začíná naučná stezka. Z přírodního hlediska celé oblasti je zajímavé meandrující koryto říčky Kocáby s nivními loukami a unikátní flórou a faunou. Ze tří možných okruhů na stezce se vydejte tou nejdelší desetikilometrovou. V areálu zahrady se nachází také pomníček věnovaný Čapkově Dášeňce. Sochu vytvořil sochař Michael Stránský a byla slavnostně odhalena roku 2013 při příležitosti 80. výročí prvního vydání Čapkovy knihy „Dášeňka čili život štěněte“. V památníku si můžete vyzvednout pracovní listy, do nichž si během cesty budete zapisovat výsledky jednotlivých úkolů, které najdete na informačních tabulích. Stezku poznáte podle ukazatelů pejska Dášeňky. Starou nádhernou akátovou alejí podél rybníka Strž dojdete k cestičce vedoucí ke stepi s vyhlídkou a obeliskem. Ten vytvořil sochař Karel Dvořák na místě, kde Karel Čapek rád sedával po práci. Až se dosytosti vynadíváte, pokračujte dál podél rybníka a dojdete ke vstupní bráně do areálu památníku.
Památník Karla Čapka, otevřený roku 1997, je muzeem věnovaným životu a dílu spisovatele a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové. Podle blízkého rybníka je areál nazýván také Strž, případně hovorově Čapkárna. Nachází se v historickém areálu, kde byla v 19. století zpracovávána železná ruda. Dům získal po první světové válce od Colloredo-Mannsfeldů správce jejich panství Václav Palivec, který jej dal v roce 1935 jako svatební dar do doživotního užívání manželům. Karel Čapek ho využíval jako letní sídlo a napsal tu např. Válku s mloky či Bílou nemoc. Samostatnou expozici má v podkroví domu také novinář Ferdinand Peroutka. Často se tu konají koncerty, výstavy, divadelní představení a svatební obřady. Podél zdi zahrady dojdete k odpočívadlu s informační cedulí o zdejší těžbě a zpracování železné rudy. Jděte doprava podél zdi dál po naučné stezce až na rozcestí, kde okruh pro děti míří vlevo, ale vy se vydejte vpravo lesem k dalšímu rybníčku Zájezek s dalším odpočívadlem. Pokračujte podél Sychrovského potoka. Tady stával hamr, ale dnes je tu mokřad, biotop se specifickým výskytem rostlin a obojživelníků. Můžete uvidět chráněného skokana hnědého a skřehotavého, rosničku zelenou, ropuchu obecnou i užovku. Jděte dál lesní cestou, kudy chodíval i Karel Čapek a fotografoval. Dojdete k místu, kde odbočíte doleva po stezce. Po žluté pokračujte dolů úvozovou cestou kolem chatičky a až k mokřinám a soutoku Sychrovského potoka s Kocábou. Tady uvidíte popadané a ohlodané stromy od bobrů. U další tabule se dozvíte, že Kocába má délku 41 kilometrů, pramení v Dubnu u Příbrami a vlévá se do Vltavy u Štěchovic. Ve 20. letech minulého století si ji oblíbili trampové, kteří jí říkali Hadí řeka. Vznikla zde řada osad, např. Utah, Louisiana a asi nejznámější Askalona. Možná znáte písničku Askalona, kterou složil Emanuel Sally Prkno.
Po žluté vystoupáte lesem na rozcestí U Čtvrtého hamru a pak doleva ke starému kamennému můstku přes Kocábu. Odtud se vydejte po naučné stezce nahoru lesem. Na rozcestí pokračujte doprava kolem opuštěných chatiček a dál lesem stále rovně až ke zbytku mlýna Plechhamr. Zdejší hamr byl předělán na pilu a vedle byl postaven mlýn. Kdysi zde bývalo velmi živo. Bylo to místo výletníků z celého okolí včetně Prahy. Konaly se zde koncerty dechové hudby, taneční zábavy a hrálo se ochotnické divadlo. Točilo se pivo, podávalo občerstvení včetně domácího chleba s máslem. Často zde hrála i knížecí kapela starohuťských železáren. V noci 16. září 1931 stavby vyhořely. Při vyšetřování bylo prokázáno žhářství. V 60. letech minulého století se místo stalo součástí vojenského prostoru. Je tu nádherně. Sejděte dolů k meandrům Kocáby a možná spatříte i „létající drahokam“ – ledňáčka říčního. Vraťte se zpět ke kamennému mostu a pokračujte doprava podél potoka až k parkovišti na začátek naučné stezky a po modré přes Starou Huť do Dobříše. Do Prahy se dostanete nejlépe z Mírového náměstí autobusem. Kdo chce, může jet i vláčkem, který sice tak často nejezdí, ale jízda stojí za to. Dnes jste tak ušli krásnou krajinou kolem jedenácti kilometrů.