Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

kachny v Centrálním parku

Dobrý den,

před několika dny jsem byla s malou dcerkou krmit kachny v Centrálním parku. V poslední době se to stalo takovou součástí našich odpoledních procházek. Tentokrát jsem se ale stala u Stodůleckého rybníku nechtěným svědkem tak trochu nepříjemné výměny názorů mezi další maminkou a zjevně náhodným kolemjdoucím. Nevím, čím maminka s malým synem kachny krmili, ale zmíněný pán zjevně nabyl dojmu, že je to špatně. V tu chvíli jsem si uvědomila, že ani já nevím, co bych těmto opeřencům měla dávat. Chceme jim v tomto období pomoci, ale asi jim můžeme v dobré víře i ublížit. Myslíte, že byste mi mohli poradit? A spolu se mnou i všem, kteří jsou na tom stejně jako já. Zkrátka to nevím. Děkuji za odpověď.

J. Foterová, Lužiny

Hlavně v zimních měsících si Pražané oblíbili krmení vodních ptáků na rybnících i u Vltavy. Krmí se labutě nebo kachny převážně starším pečivem. Málokdo však ví, že pečivo ptákům může uškodit. Odborníci ze společnosti Lesy hl. m. Prahy varují, že pečivo může způsobit zažívací problémy a kvůli chybějícím živinám a vitamínům může způsobit zejména mláďatům i vývojové tělesné vady. Labutě a kachny mohou od lidí dostávat pšenici, vařenou rýži, vařené těstoviny, nasekanou zeleninu, hrách, nakrájený hlávkový či jiný salát, případně zeleninové odřezky a slupky, ptačí zob nebo vařenou kukuřici. Ideální jsou pak granule určené přímo pro vodní ptáky. Pokud se rozhodneme přikrmovat pěvce v krmítku, je nutné to dělat pravidelně. Jak si ptáci na krmítko zvyknou, budou s ním během svých denních aktivit počítat. Když na ně zapomeneme, může se stát, že odpoledne již nebudou mít čas k nalezení potravy a budou muset přečkat noc hladoví.  Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března. Potrava předkládaná ptákům na krmítko by měla být kvalitní a nezkažená. Do krmítek pro zpěvné ptáky kvůli jedovaté soli vůbec nepatří pečivo. Nepatří tam ani jiné zbytky z kuchyně. Ornitologové doporučují přikrmovat slunečnicovým semenem, řepkou, lnem, mákem, přírodními neupravovanými  ořechy, prosem, pšenicí, loupaným ovsem, kukuřicí, ovesnými vločkami, sušenými či krájenými jablky, bobulovinami i sušenými (jeřabiny, šípky, hloh, bez černý, hrozinky aj.) v menším množství vařenou rýží bez soli a koření, strouhanou mrkví. V obchodě lze koupit i různé směsi semen, které jsou na příkrm vhodné. Z krmítka je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmení a ptačí trus.

Pro přikrmení je vhodný i hovězí lůj zavěšený v okolí krmítka. Vepřový lůj nemusí ptáci dobře přijímat. Krmítko může stát na podstavci nebo se dá zavěsit na větev ve výšce alespoň 1,5 m od země. Místo by mělo být otevřené a pro ptáky dobře přehledné (vzdálenost od nejbližších keřů alespoň 2 m), aby měli dostatek času uniknout, pokud by se objevil predátor (kočky, dravci, kuny). Při výběru místa je třeba dát pozor na blízké skleněné plochy, do kterých by ptáci mohli při opouštění krmítka narazit. Krmítko by mělo mít stříšku proti dešti. Základna by měla mít nízké ohrazení, které zabraňuje nadměrnému vypadávání krmiva a rozfoukání větrem. V Praze je mnoho lesů a obor, které lákají k vycházkám do přírody. V zimním období míří do pražských hájů tisíce Pražanů. Podle pracovníků Lesů hl. m. Prahy někteří lidé rádi přikrmují také lesní nebo hospodářská zvířata. Přikrmování pečivem může být i pro volně žijící zvířata rizikové a původně dobrý úmysl může zvířata stát život. Lidé často nosí do lesa pro zvěř také další nevhodné potraviny, které by jinak skončily v popelnici, například uzeniny nebo zbytky jídel. Přežvýkavcům, mezi které patří například srny, jeleni, mufloni, ovce nebo kozy, pečivo způsobuje překyselení trávicí soustavy a může vést k  jejich úhynu. V zookoutku v Chuchli zemřela kvůli překrmení pečivem jedna koza a laň jelena siky na tzv. acidózu bachoru. Přirozenou  potravou pro přežvýkavce je v době zimy seno. Bezpečným dárkem je tedy kvalitní seno. Nejlepší je však nechat přikrmování lesních zvířat na odbornících. Lesníci a myslivci se o zvířata v pražských lesích pravidelně starají a v případě velkého mrazu nebo velké sněhové pokrývky seno rozváží do krmelců.

Dana Céová, OŽP