Chalabalova ulice
Najdete ji v severní části Stodůlek. Vychází západním směrem z ulice Pod Vlkem a ústí severně do ulice Lýskova. Je spojena se jménem předního českého dirigenta, operního dramaturga, hudebního publicisty a pedagoga Zdeňka Chalabaly. Základy získal od své matky – dirigentky, klavíristky a varhanice Otýlie Šinarové-Chalabalové. Již jako pětiletý se začal učit na klavír, v sedmi letech si přibral housle. Na gymnáziu v Uherském Hradišti se stal členem studentského orchestru. Založil vlastní studentský kvartet, vystupoval jako sólový houslista i jako dirigent ženského sboru založeného matkou. V roce 1918 se Chalabala ve Vídni zapsal na právnickou fakultu, ale studií záhy zanechal a přešel na brněnskou konzervatoř. Tehdy založil Hudební svaz vysokoškolského studentstva, od roku 1921 byl pověřen na konzervatoři řízením orchestru a korepeticí. Zde navštěvoval kompoziční mistrovskou třídu Leoše Janáčka. Po absolutoriu založil se svými spolupracovníky Slováckou filharmonii, kterou také dirigoval. V roce 1936, pod vlivem dirigenta Václava Talicha, odešel do Prahy, kde působil jako dirigent a dramaturg opery Národního divadla. Po roce 1945 působil postupně jako šéf opery v Ostravě, Brně a Bratislavě, nakonec jako dirigent Národního divadla v Praze. Následovaly další nabídky z Florencie, Amsterdamu, Madridu, Vídně, Drážďan, Paříže, kterým však nemohl vyhovět. Po úspěšném zájezdu Národního divadla do Moskvy v roce 1955 působil od roku 1956 až do roku 1959 jako dirigent Velkého divadla. Až do své smrti 4. března 1962 pak opět stál v čele Opery Národního divadla jako šéfdirigent. Zdeněk Chalabala se zasloužil o prosazování české soudobé tvorby, především děl Bohuslava Martinů. Natočil, včetně operních kompletů, přes 50 gramofonových snímků. Dnes nese jeho jméno jedna z ulic Prahy 13.