Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Kalendárium aneb událo se v prosinci

4. 12. 1926


zemřel v Praze průkopník české kinematografie Viktor Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor. 15. 9. 1907 otevřel na Starém Městě první stálý český biograf - Ponrepo.

10. 12. 1963


provedl prof. MUDr. Jan Navrátil poprvé v Československu operaci poškozené srdeční chlopně a nahradil ji chlopenní protézou.

14. 12. 1957


zemřel v Praze malíř, ilustrátor, divadelní výtvarník a spisovatel Josef Lada (nar. 17. 12. 1887).

25. 12. 1758


byla poprvé spatřena Halleyova kometa, jejíž návrat předpověděl před 53 lety Edmond Halley.

31. 12. 1813


osvětlovaly silvestrovskou noc v Londýně první plynové lampy.

A v Praze 13?

12. 12. 2000


usedla do Křesla pro hosta v Klubu Hájek známá česká herečka Stella Zázvorková.

Připravila Eva Černá


 

Centrální park ukrývá zajímavé památky z pravěku

Od konce září probíhá v Centrálním parku archeologický výzkum vyvolaný výstavbou sportovního hřiště. Na ploše o velikosti přibližně 40 x 26 m zde byla pod novodobými navážkami souvisejícími s výstavbou sídliště v osmdesátých letech minulého století zachycena poměrně hustá kumulace 150 archeologických objektů.

K nejstarším dokladům lidské činnosti v tomto prostoru náleží dva dětské pohřby z období kultury se šňůrovou keramikou (cca 2850 – 2500 př. Kr.) odvozující svůj název od typické výzdoby keramických nádob v podobě obtisku kroucené šňůry. Tento motiv se uplatňuje hlavně na keramických pohárech s vysokým hrdlem, jež patří mezi typicky mužské atributy. Její nositelé svého času osídlili severní pás Evropy od Nizozemí až po Volhu. Své mrtvé ukládali ve skrčené poloze do obdélníkových jam překrytých mohylovým násypem, přičemž se přísně dodržovala pohlavní diferenciace, i u dětí. Mužští jedinci byli ukládáni na pravém boku s hlavou k západu a obličejem k jihu, ženy pak na boku levém s hlavou k východu a obličejem rovněž k jihu. Toto pohlavní rozlišování se týká i vlastní hrobové výbavy: pro mužské hroby jsou charakteristické zmíněné keramické poháry a kamenné zbraně a nástroje, pro ženské pak keramické nádoby vejčitého tvaru, koflíkovité džbánky a dózy a dále drobné ozdoby v podobě měděných spirálek, provrtaných zvířecích zubů či jejich kostěných napodobenin a lasturových kroužků.

Nálezy hrobů z tohoto období nejsou v této oblasti ojedinělé, neboť právě na území Stodůlek a sousedních Jinonic v povodí Prokopského a Jinonického potoka se nachází druhé nejrozsáhlejší pohřebiště této kultury v Čechách. Na zhruba sedmi místech zde bylo při výstavbě metra a Jihozápadního Města prozkoumáno asi 60 hrobů.

Ale vraťme se zpátky k našemu výzkumu. V Centrálním parku jsme odkryli a prozkoumali dva hroby: pohřeb malého chlapce a děvčátka. Děvčátko bylo na svou poslední cestu obdarováno pěti menšími keramickými nádobami a pazourkovým nástrojem, chlapečka pozůstalí vybavili dvěma nádobkami včetně typického pohárku (v tomto případě postrádajícího šňůrový ornament), kamenným kulovitým mlatem a pazourkem.

Všechny ostatní objekty možno spojit se sídlištní aktivitou různých období doby železné (cca 800 – 0 př. Kr.). Převážnou většinu z nich tvoří kůlové jamky, dále pak obdélníkové zahloubené objekty, z nichž některé plnily funkci obytnou, některé řemeslnickou, objekty oválného či kruhového tvaru rozmanitého účelu a několik objektů oválného tvaru souvisejících v našem případě s činností výrobní. Celou pětinu zkoumané plochy (nepočítáme-li v to plochu nezkoumanou a zničenou v minulosti) pak zaujímá rozsáhlé soujámí označované v archeologické terminologii jako hliník.

Z výplní těchto objektů jsme získali běžné archeologické nálezy jako jsou zlomky keramických nádob, mazanice (tj. hlína promísená plevami a řezanou slámou užívaná k omazání stěn domů), úlomky zvířecích kostí, popř. parohu, strusku dokládající zpracování železa a barevných kovů v bezprostředním okolí tohoto prostoru, několik přeslenů (setrvačník navlečený na vřetenu při spřádání vlákna) a skleněné korálky. Vyskytly se ale i nálezy méně časté jako jsou bronzové jehlice ke spínání oděvu, kostěná střenka či kostěná postranice koňského postroje.

V současné době se již výzkum chýlí ke konci a zkoumaná plocha se opět stane staveništěm. Veškeré nálezy poputují do naší laboratoře v Kounicích, kde budou umyty, očíslovány a následně odborně vyhodnoceny a prezentovány veřejnosti.

Petra Zemanová, Ústav archeologické památkové péče středních Čech