Voňavé království svíček
Zapálená svíčka se v našich domácnostech objevuje často, ale v období Vánoc její plamen a vůně navozují nezaměnitelnou sváteční atmosféru. Vezmeme zápalku, svíčka zahoří a my si vůbec neuvědomíme, že výroba té svítící krásy se vyvíjela opravdu dlouhou dobu.
Vykopávky dokázaly, že už kolem roku 3000 před naším letopočtem je z včelího vosku vyráběli Egypťané. Včelí vosk ale nebyl zdaleka jediným výrobním materiálem. Časem se na výrobu svíček používal například tuk z ryb nebo zvířat, vosk s uvařenou skořicí, v Severní i Jižní Americe byl zvláště v době kolonizace používán k výrobě vosku plod voskovníku zvaný Myrica ... Svíčky nebyly vůbec levnou záležitostí, teprve ve druhé polovině 19. století, kdy byla vynalezena výroba parafínu, si je mohli koupit i lidé nemajetní. Až do 19. století sice svíčky zůstaly nejrozšířenějším druhem osvětlení, ale plnily i jiný účel. Už v 9. století se na dvoře krále Alfréda Velikého objevily „svíčkové hodiny“, kde svíčka hořela přesně jednu hodinu, z doby dynastie Sung zase pocházel první svíčkový chronometr v Číně, začátkem 15. století se svíčky užívaly i k osvětlení ulic... My vás teď, po trošce historie, pozveme do voňavého království svíček Rodas v Šestajovicích, kde jsme si o současné výrobě svíček povídali s majitelkou firmy Danielou Netíkovou.
Začali jsme historií výroby svíček, tak bychom mohli navázat historií firmy Rodas.
Manžel před sedmadvaceti lety vyráběl formy na ručně dělané svíčky pro jedno družstvo na Říčansku a také učil zdobení svíček a kreslení. Když tato firma skončila, to bylo asi v roce 1989, začal vyrábět svíčky sám. Nejdříve pouze pro dárkové prodejny, v roce 1993 se zakoupil první stroj na svíčky. Do té doby to byla výhradně ruční výroba, dnes vyrábíme svíčky ručně, ale objemově větší část je výroba strojová. Rozšiřování výroby se v podstatě řídilo poptávkou. Máme německé stroje a hned koupí prvního, tažného na výrobu kostelních svíček, jsme získali i zahraniční zakázky.
Co je to tažená svíčka?
To znamená, že se nabaluje vrstva po vrstvě. Na stroji se točí 220 metrů knotu a milimetr po milimetru se nabalují vrstvičky. My děláme tyto svíčky do průměru 5 centimetrů, vysoké jsou i 75 centimetrů. U nás tyto svíčky nejsou moc známé, ale v zahraničí jsou výrobci, kteří je umějí udělat, uznávaní.
Jaký je tedy dnes váš sortiment?
Jsou to ručně dělané svíčky a strojově dělané svíčky čajové, vonné, reklamní, hřbitovní, válcové, koule, s různými motivy, venkovní nebo již zmíněné tažené. K tomu ještě vyrábíme vonné oleje do aromalamp, masážní oleje, koupelové soli, parafinové zábaly, olivová mýdla. Dříve byl každý voskař navíc vyučeným mydlářem a perníkářem. Svíčky a mýdla děláme, příští rok bychom chtěli začít vyrábět i perníky. Ne na jídlo, ale dekorační.
Jak je to se surovinami? Vyrábíte svíčky z určitého druhu parafínu nebo je to jedno?
Na druhu parafínu velice záleží. My odebíráme většinou parafín z rafinérie v Hamburku, protože oni ho mají hydrogenovaný. Ten není cítit po ropě, je kvalitní a splňuje evropské normy. Snažíme se, aby naše svíčky hořely dovnitř, aby nestékaly, takže máme nestékající svíčky, máme dobrou kvalitu parafínu i knotu. Naše svíčky jsou uzpůsobeny tak, že asi pět milimetrů od konce je knot ohnutý dolů a tím plamen zhasne.
Kdysi byly módní doma dělané svícny z lahví, které byly celé obteklé voskem. To by z vašich svíček asi udělat nešlo.
Ono by se to povedlo, ale už by nestačilo dát jen svíčku do hrdla láhve, zapálit a sledovat, jak vosk stéká. Svíčka by se musela dát někam, kde je trochu průvan, aby se plamen pohyboval a tak narušil její okraje.
Můžete nám nějak přiblížit, jak vypadá forma na ruční odlévání svíček?
Forma je gumová, výklopná. Forma se odklopí, dá se do ní knot, pak se utěsní gumičkami nebo se dá do stojánků, které tu těsnost zajistí, potom se do formy nalije parafín, přičemž knot zůstává ve středu svíčky. Parafín celý den tuhne, druhý den se z formy vyklopí a například velká svíčka se zhruba pět hodin zdobí.
Ovlivňuje síla knotu kvalitu a dobu hoření?
Ani ne tak síla knotu jako počet nití v knotu. Podle tloušťky svíčky se vybírá knot s určitým počtem nití. Čím je svíčka silnější, tím je počet nití větší.
Stane se, že se některá svíčka nepovede?
I to se může stát. Stačí, aby se nedodržela správná teplota nalévání, přesněji – správnou teplotu nemá parafín. Pak se vytvoří bublina a můžete začít znovu. Není to časté, ale stát se to může.
Svíčky dnes mají opravdu širokou škálu barev i vůní.
Jsou dva druhy svíček. Probarvené a ty, které mají jádro bílé a potom se potahují potahovací hmotou s barvícími pigmenty. To jsou vlastně nejlepší svíčky, protože čím více barvy, tím více se dusí plamen. Potahovací hmota drží jádro a vytvoří kolem svíčky jakousi skořápku, díky které svíčky hoří dovnitř a nestékají. Vůně se přidává do potahovacích hmot. Používáme vůně Scent, což jsou vůně přímo určené do svíček. Z potahovací hmoty se vůně dostává do teplého rozehřátého parafínu. Plamen tak vůni nespálí a charakteristická vůně pro danou svíčku zůstává až do jejího dohoření.
Kolik druhů svíček vyrábíte?
Asi dvě stě druhů svíček.
V tomto čase se asi nejvíce prodávají vánoční svíčky. Jak je zdobíte?
Například technologií obtisků, které se na svíčku přenášejí vodou. Jsou ekologické, protože jsou vyráběny ze škrobového lepidla. Na aplikované obtisky ještě přijde průhledná parafínová potahovací hmota. Takže té jsou dvě vrstvy – jedna na svíčce a druhá se dává po aplikaci obtisku, aby nepopraskal nebo se nepoškrábal. U některých svíček je to výhradně ruční práce, u jiných je to kombinované. Používáme speciální barvy, které se štětcem nanášejí na svíčku. Stejně tak třpytky. Všechno jsou to komponenty přímo pro svíčky. Možná, že to není na první pohled vidět, ale je to náročná práce.
Jak se docílí plastičnosti?
To docílíme tak, že do formiček lijeme měkčí parafín, vzniklý motiv se potom teplem ruky na svíčku přilepí.
Viděla jsem i svíčky s vyrytým vzorem.
To jsou tzv. prořezávané svíčky. To se dělá tak, že svíčka ve tvaru hladkého válce se postaví na píst, kde je strojek s horkou raznicí. Ten „vypálí“ přesný reliéf.
Každý výrobce má svá tajemství. U vás to nějak neplatí.
My neděláme nic „tajného“ a klidně všechno prozradíme. Náš úspěch spočívá možná hodně v tom, že naopak všechno ukážeme, řekneme... Když chce někdo něco vyrábět, tak se podívá na internet, kde najde všechno. Dnes je to spíš o tom prodat než vyrobit.
Dost lidí dnes nemá peněz nazbyt. Pocítili jste to nějak? Zatím ne.
Sortiment, který nabízíme, je za příznivé ceny, které nezvedáme. Naše výrobky se pohybují v takových cenových relacích, že jsou opravdu dostupné. A každý člověk si chce někdy udělat radost. Když si na chvíli sednete, dáte si třeba kávu a zapálíte svíčku, tak ten moment okamžitě dostane jinou atmosféru – klidnější, sváteční. A to přece za to stojí. Tím, že investujeme do strojů, máme větší kapacitu a nižší ceny. Dodáváme svíčky už téměř do všech obchodních řetězců.
Na etiketách máme název firmy Rodas, což jsou počáteční písmena z Roman, Daniela, svíčky. Jsme ve Sdružení českých výrobců, takže můžeme využívat symbol lvíčka – Český výrobek.
Velké, ručně dělané svíčky jsou poměrně nákladnější záležitostí.
Když už se někdo rozhodne si takou svíčku koupit, tak mu poradím. Musí se nechat tak čtyři hodiny hořet, vznikne žlábek, do kterého pak můžete postavit svíčku čajovou a tu krásnou, ručně dělanou, máte třeba na celý život. Někdo se možná diví, proč to prozrazuji, ale mně dělá radost, když mají radost druzí, když se k nám vracejí. Tak proč ne. Možná to bude tím, že jsme vysvěcená svíčkárna. Asi máme malinko jiný přístup. U nás si lidé mohou svíčky a ostatní naše výrobky nakoupit, podívat se do výroby, mohou si svíčku i vyrobit, občerstvit se, pro děti je tady minifarma... Jezdí k nám autobusy ze školek, skupiny seniorů, všichni jsou po předchozí domluvě vítáni.
Kolik parafínu spotřebujete?
Zhruba 24 tun měsíčně, v sezóně dvakrát tolik. Teď, co máme novou linku, jsme schopni těch 24 tun zpracovat za čtyři dny.
Tato linka je už na tekutý parafín, který nám z rafinérie přivezou a přečerpají do naší cisterny. Předtím jsme nakupovali parafínové desky – bloky, které se rozehřívaly v kotli. Doba tuhnutí parafínu je v obou případech stejná.
Kde berete nápady na nové tvary svíček?
Něco je vlastní inspirace, něco si přejí zákazníci, návštěvníci ... Letos se nám výroba hodně zautomatizuje, takže někteří pracovníci přejdou na ruční výrobu a zdobení.
Podléhají i svíčky módním trendům?
Určitě. Stále oblíbená je červená, módní jsou bordó, šampáňo, oranžová nebo modrá. Lidé mají rádi jednoduchost, takže asi nejoblíbenější jsou různě široké a vysoké válce.
Co u vás doma? Zapálíte si svíčku?
Každý večer. Nejraději s vůní vanilky nebo pomeranče. Vždyť jsme přece voňavé království svíček.
Více na www.rodas.cz nebo tel. 281 962 341.