VÁNOCNÍ ABECEDA
Advent, latinsky znamená „příchod“. Období přípravy na Vánoce trvá čtyři neděle před slavností narození Ježíše Krista (25. 12).
Barbora má svátek 4. 12. Mladé dívky si dávají do vázy větvičky z třešně. Když do Vánoc vykvetou, věří, že se brzy vdají. Osud sv. Barbory byl však smutný. Její otec, bohatý kupec, ji chtěl ochránit před nápadníky a zavřel ji do věže. Když u ní jako nepřítel křesťanů objevil kříž, sťal ji.
Cukroví a jeho pečení je jedna z vánočních tradic.
Čočka nesmí chybět na Nový rok v žádném jídelníčku. Prý se vás budou držet peníze.
Dárky a jejich nadělování mají svůj původ v příběhu narození Ježíše. Lidé nosili Svaté rodině dary, jako projev úcty.
Exotické Vánoce. Ne všude je sníh např. v Austrálii či Brazílii se slaví i na mořské pláži zalité sluncem a Santa Claus se projíždí na vodních lyžích.
Fíky, datle, jedlé kaštany, mandarinky, buráky, kokosy... To vše zdobí vánoční tabuli.
Gregoriánský kalendář, který vznikl reformou papeže Řehoře XIII. v r. 1582, byl u nás zaveden 6. 1. 1584 a nahradil kalendář juliánský z doby Caesara. Účelem bylo dorovnání přestupných roků odstraněním 10 dnů. Po 6. 1. následovalo 17. 1. Tím se posunula také doba adventu a Vánoc.
Hod Boží vánoční – 25. 12. Den, kdy si křesťané připomínají narození Ježíše. První svátek vánoční.
CHanuka (zasvěcení) – židovský osmidenní „Svátek světel“. Zapalují se osmiramenné svícny, dodržují tradice. Podle židovského kalendáře začíná 25. dnem měsíce kislev, což je podle gregoriánského kalendáře od konce listopadu do konce prosince. Židé křesťanské Vánoce neslaví.
INRI je latinskou zkratkou umístěnou nad ukřižovaným Kristem. Znamená „Ježíš Nazaretský – král židovský“.
Jmelí je v přírodě zelené. Jedná se o parazitující rostlinu rostoucí na stromech. Jeho bílé bobule mají rádi drozdi, využívají se i v lékařství. Jmelí je považováno za rostlinu odpuzující nebezpečí a přinášející štěstí. Hraje významnou úlohu v mytologii.
Koledy a roráty jsou písně, které se zpívají v období adventu, Vánoc i Tří králů.
Lucie. Patronka švadlen a ochránkyně před čarodějnicemi. „Lucinky“ obcházely v podvečer svého svátku 13. 12. celé v bílém a se zamoučeným obličejem domácnosti a kontrolovaly průběh příprav vánočních svátků. Před změnou kalendáře na gregoriánský tak mohly „upít noci“, protože chodily vlastně o 10 dní později.
Mikuláš. Oblíbená postava, která 5. 12. nosí s čertem a andělem dětem dárky. Sv. Mikuláš byl biskupem v Myře (dnešní Turecko). Při pronásledování křesťanů byl vězněn a umučen. Podle legendy byl laskavý a obdarovával děti.
Neviňátka (mláďátka) zavražděná králem Herodem. Ten nechal v Betlémě pobít chlapce do dvou let, aby se tak zbavil nově narozeného Ježíše. Neexistují o tom však jasné důkazy. Herodovu vládu ale provázelo hodně krveprolití. Křesťané si svátek připomínají při mších 28. 12.
Olovo a jeho lití patří mezi vánoční zvyky. Podle tvaru odlitku si lidé mohou určit budou cnost. Dalším zvykem je krájení jablka. Vznikne-li z jaderníku hvězdička, bude příští rok vše dobré. Při házení střevícem za záda určí špička boty směr, kam se osoba vydá. Půjde do světa či zůstane doma?
Père Noël, tak se jmenuje „Ježíšek“ ve Francii. Santa Claus se jmenuje v USA a Anglii. Pan Chalandré s kulatou lucernou chodí za dětmi ve Švýcarsku. Stařeček Jultomten s doprovodem skřítků a trpaslíků chodí ve Švédsku. Ve Finsku dětem naděluje vousatý dědeček Velký Ukko. V Německu chodí podle krajů Christikind nebo Weihnachtsmann. V Bulharsku nosí dárky děda Koleda, v Dánsku Julemand, v Holandsku Sinterklaas. V Itálii někde naděluje až 7. 1. žena a jmenuje se Beffana.
Ryba (Ichthys) byla v prvotní církvi nejrozšířenějším symbolem křesťanství. Někteří z učedníků byli původem rybáři a Kristus později označil své učedníky za rybáře lidí. Řecké slovo Ichthys (ryba) je zároveň zkratkovým slovem pro spojení Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel ( Jézúz Christos Theú Hyios Sótér). Ryba je považována za postní jídlo.
Řízek v mnoha rodinách nahrazuje smažené ryby. Bramborový salát však většinou zůstává.
Silvestr byl pronásledovaný křesťan, biskup a papež. Stal se svatým a má svátek 31. 12., poslední den roku.
Štěpán byl Ježíšův následovník a výborný řečník z Jeruzaléma. Za svůj výrok, že členové velerady mohou za vraždu Mesiáše, byl odsouzen a ukamenován. Má svátek 26. 12. na druhý svátek vánoční. Na sv. Štěpána mohli později odejít ze služby čeledíni a děvečky. Z toho vzniklo rčení „Na Štěpána není pána“.
Tři králové, mudrci z východu, které upozornila hvězda na příchod Krista. Přišli se poklonit Svaté rodině a přinesli dary – Kašpar zlato, znak důstojnosti, Melichar kadidlo a Baltazar myrhu, vonnou pryskyřici, znak člověčenství. Dodnes chodí 6. 1. Tři králové po domech, zpívají, píší křídou na veřeje dveří letopočet a K+M+B nebo C+M+B, což je latinská zkratka pro požehnání „Kristus ať žehná tomuto příbytku“. Lidé je za to obdarují, většinou penězi na dobročinné účely.
Urbi et orbi – papežovo požehnání „městu (Římu) a světu“ k oslavě narození Páně 25. 12. (Na Velikonoce je požehnání Urbi et orbi udělováno k oslavě zmrtvýchvstání Krista).
Vánoční stromeček. Do Čech se tradice dostala z Německa v 19. století. První velký strom na veřejném prostranství postavili v Plzni a Brně kolem r. 1924. Svíčky na stromečku rozptylovaly obavu z dlouho přetrvávající zimní tmy.
Zvony a jejich hlas jsou prý prostředníkem mezi lidmi a Bohem. „Srdce“ zvonu hlásí příchod naděje a radosti.
Židovský král – Ježíš Nazaretský.