Lučinka slavila písní a tancem
Naše městská část má to štěstí, že na jejím území působí skutečný folklorní soubor. A můžeme bez nadsázky říct, že je určitým symbolem prolínání historie a současnosti, tradic a modernity, které jsou pro Prahu 13 typické. Narážíme na ně v architektonických prvcích, ale i v soužití starousedlíků a nově příchozích. Folklorní soubor Lučinka už začíná patřit k stálicím Prahy 13, protože jím prošla už nejedna generace tanečníků a někteří z nich jí zůstali věrní dodnes. Historie Lučinky se začala psát před třiceti lety v Kulturním domě na Lukách zásluhou zakladatelky paní Bohunky Kaucké.
„Po dvaceti letech, kdy generace velkých tanečníků odešla do jiného souboru, přestal být mezi dětmi zájem a nějakou dobu to vypadalo na konec souboru. Pak se ovšem tito tanečníci na prahu dospělosti chopili vlastní iniciativy a začali opět zkoušet jako Lučinka. Po roce jsme si uvědomili, že když nebudeme mít dětskou část, nebudeme mít dorost. A tak jsme otevřeli soubor dětem a začali s nimi zkoušet. Nejprve byl zájem sporadický, ale pak nastala tak bohatá léta, že jsme nějaký čas nemohli do přípravky nové děti přijímat,“ vysvětluje jedna ze současných vedoucích souboru Tereza Hrazdírová.
Tento zájem vedl k rozdělení Lučinky na jednotlivá oddělení. Dnes existují vedle dospělé části souboru čtyři dětská oddělení – Přípravka pro nejmenší, Kominíčci, Ševci a nejpokročilejší dětští tanečníci jsou Formani. Kromě nich má soubor svoji kapelu Muzičku, která ho při některých vystoupeních doprovází. V jejím čele stojí jeden ze současných vedoucích Petr Hubáček.
Jednotlivá oddělení mají různé druhy středočeského kroje, které jsou pečlivě vyráběny pod vedením etnografky. Na jeho šití se podílejí šikovné vedoucí, případně další krejčovsky zdatní členové či maminky členů. Tyto kroje jsou samozřejmě větším lákadlem pro holčičky než pro chlapce, proto také v souboru převažují děvčata.
Duší současné Lučinky jsou především její vedoucí Šárka Křížková a Tereza Johnová, které stojí za Lučinkou posledních deset let a je jim třeba vyslovit velký dík. A s nimi další velké části dospělých členů souboru, která neváhá přiložit ruku k dílu, vzít si dovolenou na letní soustředění, pomoci s organizací vystoupení a spoustou dalších „maličkostí.“, které dohromady dávají tu skvělou lučinkovou partu. „Lučinka, to je pro nás vlastně takový program na celý život, pro některé z nás se dokonce taneční partneři změnili v ty životní,“ říká Šárka Křížková.
V naší městské části je nyní domovem Lučinky Kulturní dům Mlejn. Zde probíhají zkoušky a převážná část domácích vystoupení, jako je představení souboru během Festivalu volného času Prahy 13, předvánoční vystoupení Vánoce s Lučinkou, únorový Dětský folklorní ples. Občas Lučinka ale vyráží i ven. Například na masopustní průvod uspořádaný s tradičními lidovými maskami, vynášení Mařeny ke Stodůleckému potoku, míří ale i do škol, na radnici, do domovů pro seniory nebo na adventní a vánoční trhy na různých místech Prahy. Účastní se i celorepublikových a mezinárodních folklorních vystoupení a festivalů. Letos reprezentovala Českou republiku na Mezinárodním folklorním festivalu v bulharském Primorsku. Lučinka zde byla jediným souborem, který k svému vystoupení zároveň zpíval. Ve srovnání s ostatními soubory, především z jižní Evropy, Ruska, ale třeba i Litvy (která má bohatou folklorní tradici) vynikla i veselost a lehkost českých krojů. Lučinka svých třicet let oslavila opravdu velkolepě. Celou první listopadovou sobotu se tancovalo, zpívalo a vzpomínalo. Všechna oddělení a dokonce i bývalí tanečníci se představili s novými choreografiemi. A hlavně to byla vystoupení plná nakažlivé radosti, chuti a energie. Vy, kdo jste tam nebyli, se mrkněte na www.fslucinka.wz.cz nebo na Facebook. Rozhodně se ale někdy přijďte na Lučinku podívat.