Fingerova ulice
Najdete ji nedaleko radnice, vychází jižně z ulice Seydlerovy, průjezdem „mizí“ ve vnitrobloku a východně se jiným průjezdem opěr do Seydlerovy vrací. Byla pojmenována po českém leteckém konstruktérovi a průkopníku letectví inženýru Gustavu Victorovi Fingerovi. Narodil se 30. června 1854 v Řepíně u Mělníka, kdy se skoro nikomu ještě o letectví ani nesnilo. Vystudoval vyšší reál - ku v Praze, absolvoval vojenskou dělostřeleckou školu a studoval strojní inženýrství v Německu. Roku 1895 vyšla jeho Studie aeronautická a začal vydávat měsíčník Epocha se stálou rubrikou věnovanou letectví. Téhož roku se stal místopředsedou České aeronautické společnosti. O dva roky později se stal jednatelem vznikajícího Patentního spolku. Popularizoval letectví přednáškami a články v technických časopisech i denním tisku. Mnozí jedinci se na něj obraceli s žádostí o posudek svých vynálezů, a proto ho později V. Karmazín nazval prvním českým leteckým inženýrem. V 1892 navrhl vzducholoď poháněnou vrtulí v dlouhém válci v ose nosného balonu. V roce 1895 vypracoval svou nejvýznamnější studii. Letadlo Cyklon s tzv. propulsorem – vrtulí umístěnou v jakémsi tunelu, v podstatě princip reaktivního pohonu. Veškeré jeho snahy získat prostředky k praktickým pokusům i přes udělené patenty v Rakousku i Francii ale selhaly. Funkční letadlo na tomto principu postavil až v roce 1932 italský konstruktér Luigi Stipa. Experimentální letadlo UL–39 Albi na stejném principu postavili studenti ČVUT v roce 2016. Když se v Evropě po roce 1908 začalo rozvíjet letectví, opět přednášel a publikovat o letecké problematice. O dva roky později zřídil první leteckou expozici Technického muzea pro Království české ve Schwarzenberském paláci a získal pro ně řadu leteckých exponátů. První český letecký inženýr Gustav Victor Finger zemřel v Praze 25. března 1919.