Bude kde bruslit?
Při procházkách naší městskou částí jsem si všimla, že v některých rybnících je stále málo vody, nebo tam není žádná. Nevím proč. Když mrzlo, chodili jsme tam s dětmi bruslit. Budeme mít šanci i tuto zimu?
Pražské rybníky a malé vodní nádrže vedle chovu ryb zadržují vodu v krajině a podporují tak malý koloběh vody, zajišťují dostatečné podmínky pro život ohrožených druhů živočichů a rostlin vázaných na vodní prostředí a plní funkci rekreační. Od roku 2003 pokračuje projekt Lesů hl. m. Prahy – postupné obnovy i těch nejstarších vodních nádrží. Pražské retenční nádrže slouží především k zadržení dešťových srážek. Naše nejznámější rybníky Nepomucký, Stodůlecký, Asuán i Pod Vlkem jsou retenčními nádržemi. Jsou určeny k zachycení dešťových vod spláchnutých z terénu do dešťové kanalizace. Slouží k částečnému zachycení nečistot z těchto vod a zabraňují tak znečištění vodních toků. Při běžném provozu na rozdíl od rybníků objem vody nikdy nedosahuje své maximální hodnoty. I retenční nádrže jsou krajinotvorné, ekologické, slouží k rekreaci a chovu ryb. Lesy hl. m. Prahy se o tyto nádrže starají a čas od času zachycené sedimenty ze dna nádrží odstraňují. To se bude dít u rybníku Asuán, který zůstane přes zimu vypuštěn až do odbahnění. Částečně byl z důvodu podzimního výlovu chovných ryb vypuštěn i Stodůlecký rybník. Podle množství srážek bude postupně během příštích týdnů či měsíců voda opět natékat. Vypuštěn byl také rybník Pod Vlkem. Pracovníci Lesů hl. m. Prahy museli vylovit osádku kaprů koi. Ty do rybníku někdo nezodpovědně nasadil a ryby se dále nekontrolovatelně množily. Tito „okrasní“ kapři do přírodní nádrže rozhodně nepatří. Vzhledem k tomu, že je stále málo srážek, je přítok velmi pomalý a rybníček se bude napouštět asi delší dobu. Plný stav vody má v současné době pouze Nepomucký rybník.
S příchodem nízkých teplot budou rybníky opět zamrzat a lákat k bruslení. To má ale svá rizika. Může dojít k prolomení ledu. V Česku končí ročně pod ledem desítky lidí, ne vždy se šťastným koncem. Za bezpečnou tloušťku ledu se obecně považuje 25 centimetrů. Na rybnících bývá tloušťka ledu dost proměnlivá. Je důležité led nejprve prohlédnout, zda na něm nejsou místa s vlhkým sněhem nebo vodou. Je dobré led na kraji vyzkoušet – zda nás unese a neslyšíme pukání, měli bychom si všímat i různých prasklin nebo vzdutého ledu. Určitě není dobré, aby bruslilo mnoho lidí blízko u sebe, je potřeba váhu rozložit. Když se někdo propadne do vody, je nezbytné co nejdříve zavolat rychlou záchrannou službu nebo hasiče. Pokud to není nebezpečné, mohou ostatní dotyčnému pomoci – podat mu kusy dřeva, větve nebo oděvu, aby se dostal co nejrychleji z vody. Pak je nutné se postarat o to, aby u něj nedošlo k podchlazení.
Správce vodních toků není odpovědný za to, zda je led již dostatečně pevný a vhodný k bruslení. Každý na něj vstupuje na své vlastní nebezpečí.