Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Představy versus realita

Představy versus realita Blíží se vánoční čas, ve kterém nám média více než kdy jindy nabízejí jako správný model uspořádání situace Štědrého večera – rodiče, dvě děti a pes, nejlépe i s usměvavou babičkou pod rozsvíceným stromečkem a pod ním spousta dárků. Co ale dělat, když je realita jiná? Nemáme partnera, nemáme děti (nebo je nemáme u sebe), nemáme babičku (nebo zdaleka není milá a usměvavá), nemáme dost krásných a zabalených dárků…? Prostě obecnou představu, která jediná přece musí vést ke spokojenosti o Vánocích, nenaplňujeme. Většinou, místo pocitu klidu a pohody, cítíme, že nejsme dost dobří, jak bychom měli být. Sami sebe pod tlakem nereálné představy ženeme do pocitu nespokojenosti s aktuálním stavem našeho života. Ne někdo jiný, ale naše porovnávání sama sebe s ostatními (respektive s jejich vnějším obrazem nebo cílenou sebeprezentací např. na sociálních sítích) nebo s obecnou představou, jak se má „správně“ žít.
Naše představa o tom, jak to mají jiní nebo jak by to mělo být správně, nám dává nereálné limity, kterých se špatně dosahuje. Podle pocitu, jak moc úspěšně naplňujeme tyto představy, si vytváříme sami pocit vlastní hodnoty, sebejistoty a sebevědomí. Naše představy „správnosti“, mediální obraz idyly, upravená sebeprezentace okolí – to vše jsou momenty, které nás mohou motivovat, ale také mohou způsobit stres, depresi i úzkost.
Pro svůj pocit spokojenosti o Vánocích se pokusme dopřát si a splnit si opravdu svoje přání. Ne to, že sousedka má napečeno dvacet druhů cukroví… a já tudíž asi nejsem dost správná hospodyně, když se mi nechce. Jestli se sousedce chce a těší ji pečení cukroví, bude určitě spokojená. Jestliže my ale přece jen raději než pečení cukroví si třeba přečteme knížku, máme rádi procházky vánoční Prahou, jedeme si zalyžovat na hory..., tak budeme spokojení při své oblíbené činnosti (nebo nečinnosti!).
Neporovnávejme sami sebe se svými představami, jak by to mělo být. Pokusme se najít pro sebe nejpříjemnější model, ve kterém se cítíme opravdu hezky. Dovolme si ho prožít tak, jak je. Nemáme špatný život, protože ostatní vypadají, že se jim vše daří lépe. Neexistují stále šťastní lidé, ve stále naplňujících vztazích, stále spokojeně naladěni, stále v harmonii pospolu... Jsou takové jen naše představy. Každý normální člověk má život plný výkyvů (finančních, emočních, vztahových) a nedokonalostí. Je dobře aktivně udělat hodně pro to, abychom se cítili, že míříme ke svým cílům a přáním, i když náš život není úplně přesně takový, jaký jsme si představovali, že by měl být... Mějme sami sebe a svůj život rádi takový, jaký je, i když není dokonalý (podle vnější představy). V tom konkrétním okamžiku je nejdokonalejší, jakým jen může být ☺.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji krásné a pohodové Vánoce bez komplikujících představ ☺.

Hana Jenčová, klinický psycholog, 602 805 633, hanajencova@seznam.cz, www.jencova.cz