Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Jaké je naše soužití s cizinci?

Praha 13 patří k městským částem s nejvyšším podílem cizinců v rámci obyvatelstva a tento podíl bude pravděpodobně i v budoucnu dále stoupat. Proto jsme jednotlivým klubům v zastupitelstvu městské části položili následující otázky: Považujete soužití Čechů a cizinců za dobré? Myslíte si, že je třeba pomáhat cizincům při integraci do společnosti nebo podnikat nějaká další opatření pro sblížení zmíněných skupin obyvatelstva?

ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ

V každém soužití většího množství různorodých lidí přirozeně dochází k nesouladům a nejinak je tomu i zde. Praha 13 byla dříve charakteristická vyšším počtem obyvatel romského původu. Nyní jsou to cizinci ze všech koutů světa. Otázka integrace cizinců pro nás není novinkou. Protože zde žije zhruba 15 % obyvatel ze zahraničí a číslo se dlouhodobě zvyšuje, vytvořili jsme na radnici podmínky pro realizaci projektu Integrace cizinců v MČ Praha 13, který funguje již 4. rokem. Řadíme se tak mezi několik málo městských částí, které téma řeší. Radnice též umožnila působení pobočky Integračního centra Praha o.p.s. Integraci cizinců napomáhá i to, že městská část je dobře dopravně dostupná, v Praze je nízká nezaměstnanost, kvalita života je vysoká a školy mají dlouhodobé zkušenosti se začleňováním dětí z jiných zemí. Jak napomáhat společnému soužití se stále učíme, ale můžeme již i předávat zkušenosti.

Za klub ČSSD Aleš Mareček


KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY

Přestože na Praze 13 žije relativně hodně cizinců, považuji soužití s nimi za bezproblémové. Samozřejmě, nesmí být občan nacionalista. Jak kdysi říkal mistr Jan Hus: „Je mně milejší Němec dobrý, nežli bratr zlý!“ Základní problém života mnoha cizinců u nás je jejich nízká či žádná znalost českého jazyka. Vážně jim ztěžuje kontakt nejen s úřady. Zde by stát, hlavní město i městská část Praha 13 měly pomáhat jak uvědomovací kampaní (cizinci ze slovanských zemí mohou mít tendenci znalost češtiny podceňovat, neboť se se svým rodným jazykem více méně domluví, cizincům z jazykově zcela odlišných národů zejména vyššího věku se může čeština zdát nezvládnutelná), tak organizováním cenově dostupných kurzů českého jazyka. Výchova k multikulturalizmu je na místě. Vstřícnost ale musí být oboustranná, vytváření uzavřených enkláv národnostních menšin není žádoucí.

Ing. Jan Zeman, CSc., předseda klubu zastupitelů KSČM

OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA

Dle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2011 podíl cizinců ve správním obvodu Prahy 13 ve výši 15 %, tj. 9 614 osob. Městská část ve spolupráci se školami a neziskovými organizacemi uskutečňuje již od roku 2010 projekt integrace cizinců financovaný z 90 % Ministerstvem vnitra a z 10 % městskou částí. Působí tu pobočka Integračního centra Praha, která zdarma nabízí svým klientům sociální a právní poradenství, organizuje kulturní akce, kurzy češtiny, bezplatné doučování dětí cizinců. Pro bezproblémové soužití je třeba podporovat znalost češtiny, ekonomickou soběstačnost cizinců, jejich orientaci ve společnosti a vzájemné vztahy s majoritní společností. Cílem opatření je předcházet vzniku uzavřených komunit migrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Naším cílem je zachování sociální soudružnosti a nekonfliktní soužití všech obyvatel Prahy 13.

Za klub ODS předsedkyně klubu Ludmila Tichá

OBČANSKÁ KOALICE PRAHY 13

V obecné rovině může být soužití s cizinci velice jednoduché, ale i značně složité. Dokladem jsou příběhy z celého světa. V Evropě tuto záležitost řeší řada zemí. K základní morální výbavě každého člověka by měla patřit slušnost, tolerance a ochota pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Byť se zdají být tyto vlastnosti banální, nejsou samozřejmé. Pomoc se začleněním cizinců do většinové společnosti by měli poskytnout nejen sami obyvatelé v dané lokalitě, ale i příslušné instituce (ať už se týká jazykové vybavenosti, sociálního začlenění, vzdělávání dětí i dospělých atd.) a pro nás, občany Prahy 13, by měla být samozřejmostí. Rovněž od občanů cizích národností se očekává ochota přijmout jinou kulturu, akceptovat dané zvyky a přizpůsobit se společenské normě v zemi, kde se rozhodli žít. Ne vždy jsou kulturní zvyky národů v souladu, ale oboustranná tolerance a přijetí je nejlepší cestou a pomocí.

Vítězslav Panocha, klub OK Prahy 13

SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH OBČANŮ PRAHY 13

Jakou úroveň má soužití Čechů s cizinci je závislé na mnoha otázkách. Nejdůležitější je pravděpodobně znalost českého jazyka, která umožňuje komunikaci mezi lidmi, pomáhá orientovat se v sociálním prostředí a v neposlední řadě poskytuje výhodu na trhu práce. Další důležitou otázkou je, zda cizinec přichází do České republiky s vizí výdělku, krátkodobého nebo dlouhodobého pobytu, nebo zda se chce usadit natrvalo, založit rodinu a v podstatě přijmout Českou republiku za svůj druhý domov. V tom posledním případě přichází na pomoc integrace cizinců do naší společnosti. Slovo integrace chápeme jako proces spojování v jeden fungující celek, kde si lidé vzájemně pomáhají naplňovat svá očekávání, jsou k sobě tolerantní, respektují jeden druhého. K vytvoření dobrého vztahu ale musí přispět oba subjekty.

RNDr. Erika Prausová, klub SNOP 13

STRANA ZELENÝCH A OBČANÉ PRAHY 13

Pobyt cizinců v MČ nevidíme jako problém a je potěšující, že to je většinový názor občanů Prahy 13. Anketní šetření v rámci přípravy Strategie rozvoje MČ ukázalo, že občany více tíží zastavování sídliště, či bezpečnost obecně, než soužití s cizinci. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba vytvářet podmínky pro to, aby cizinci v Praze 13 nevytvářeli uzavřené enklávy, ale co nejvíce se zapojili do místního dění a necítili se z něj vyloučeni. K tomu samozřejmě musí přispět obě strany. Jako konkrétní opatření podporujeme nutnou jazykovou přípravu žáků, jejichž mateřským jazykem není čeština. Začít by se mělo už ve školkách a v přípravných třídách. Určitě je možné obecně zlepšovat práci s rodiči a kromě výuky češtiny otvírat školy a školky i pro další zájmové aktivity, do kterých se budou moci všichni rodiče bez ohledu na národnost zapojit.

Zuzana Drhová, Marcela Plesníková, Klub Strany zelených a občanů Prahy 13

TOP 09

Domníváme se, že integrace cizinců do jisté míry souvisí s národností, sdíleným hodnotovým systémem a kulturně-civilizačním okruhem země původu. Z hlediska místní samosprávy je tedy velmi důležité co nejlépe znát národnostní rozvrstvení a sociálně-kulturní strukturu cizinců, kteří zde žijí. A na základě toho pak zvážit, jaký přístup bude efektivní pro předcházení negativním sociálně kulturním jevům. Zatímco pro Evropana je integrace snadnější, pro Asiata to může být obtížnější. Stěžejní téma integrace cizinců ze strany státní samosprávy je zejména zajistit možnost plnohodnotné školní docházky cizinců do českých škol a snažit se je celkově „ informačně propojit“, ale na druhé straně se jim nesnažit za každou cenu vnucovat naše kulturní zvyklosti – ať sami přejmou to, co budou považovat za inspirativní. Ale vzdělání a informace nutně potřebují.

Petr Praus, klub TO P09