Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Od skladatele uhlí ke skladateli hudby

Narodil se v Sofii 4. října 1939 v rodině operních pěvců. Když ho matka vzala ve 4 letech s sebou do zkoušky v opeře a on začal suverénně napodobovat jejího kolegu – operního pěvce, začalo to s hudbou vypadat zajímavě. Od pěti let hrál šest až sedm hodin denně na klavír. Od první třídy až po konec vysoké měl Angelo samé jedničky, až na chování. Když se po absolvování francouzského gymnázia nedostal na dirigentskou školu v Sofii, vypravil se do Prahy. Konzervatoř vystudoval za rok a nastoupil na AMU. Angelo Michajlov byl český hudební skladatel, zpěvák, dirigent, klavírista a herec bulharského původu. Po dobu studia se živil hrou na klavír po různých podnicích, dirigoval Vycpálkův soubor písní a tanců, zaskakoval jako pianista ve Filmovém symfonickém orchestru i jako topič v hotelu Alcron. Složil mnoho písní pro M. Kubišovou, V. Neckáře, K. Gotta, W. Matušku a hudbu např. k filmům Dívka na koštěti, Metráček, Terezu bych kvůli žádné holce neopustil, Hop a je tu lidoop, Lucie, postrach ulice. Angelo tvořil lehce a nesmírně rychle, např. pro bulharský muzikál Cik cak napsal 22 písní za tři dny, hudbu k filmu byl schopen složit za noc. Je autorem hudby k téměř čtyřem desítkám českých celovečerních, více jak šesti stům krátkých a ke zhruba třiceti bulharským filmům. Angelo byl považován za bouřliváka a neúnavného baviče. Bary a alkohol patřily k jeho životnímu stylu, také v rodinném životě se mu příliš nedařilo. Opravdu šťastné bylo až jeho třetí manželství. V 80. letech se stal profesorem populární hudby na konzervatoři, které darem věnoval celoživotní sbírku originálních notových rukopisů světových skladatelů. Jeho specialitou byly imitace známých skladatelů a zpěváků. Traduje se, že kdosi jednou poslal nahrávku Angela, jak imituje Raye Charlese přímo jemu. Ten s úžasem prohlásil: „Já bych se měl učit od něj“.  Angelo Michajlov zemřel 6. července 1998 ve věku 58 let.

Dan Novotný