Trávníčkova ulice
Obchází ze severní strany západní z rondelů u stanice metra Luka a je zakončena dvěma smyčkami. Tou západní uvnitř rondelu u Střediska sociálních služeb Prahy 13, východní pak vně rondelu u FZŠ Trávníčkova 1744/4. Nese jméno známého jazykovědce Františka Trávníčka, československého slavisty a bohemisty, profesora na Masarykově univerzitě v Brně a akademika ČSAV. Narodil se 17. srpna 1888 ve Speškově u Boskovic. Jako osmiletý ztratil matku a vychovávali ho prarodiče. Vystudoval slavistiku na Filozofické fakultě UK. Po studiích vyučoval v Praze na střední škole. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu, kde přešel do zajetí a stal se štábním kapitánem československých legií v Rusku. Od 20. let působil jako profesor, rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a ředitel pobočky Ústavu pro jazyk český při ČSAV v Brně. Ve spolupráci s boskovickým rodákem akademikem profesorem PhDr. Otokarem Chlupem zřídil v Brně Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity a roku 1946 se stal jejím prvním děkanem. František Trávníček byl jazykovědec, který se těšil mezi odbornými kruhy i mezi prostými lidmi celé republiky mimořádné popularitě. Byl vrcholnou kapacitou a nevěděl-li si kdo s naší složitou mateřštinou rady, podíval se do Trávníčka. O jeho mimořádné pracovitosti svědčí také řada vydaných knih o českém jazyce. Špičkovým dílem zůstává podrobná dvoudílná Mluvnice spisovné češtiny. Nutno podotknout, že jeho marxizmem podmíněné názory, zvláště z posledních let života, neznehodnotily jeho filologické dílo a v 50. letech dokázal pomáhat k vydávání děl spisovatelů, kterým to bylo znemožněno. Svými vědeckými pracemi vytvořil základ naší moderní jazykovědy a zůstává trvalým zdrojem poučení o češtině a jejím vývoji. František Trávníček vychovával celý svůj život lidi k lásce k mateřštině. Zemřel 6. června 1961 v Brně.