Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Abstinent, konzument nebo alkoholik

„Dobrý den, paní doktorko. Jsem 5 let ve vztahu s přítelem. Mně je 36 let a už bych chtěla děti, on chce počkat, až dostavíme dům. Znám jeho rodinu, kamarády i koníčky a myslím, že nám je spolu dobře. Jediný problém je, že já jsem z Prahy a nejsem vůbec zvyklá pít a on je Moravák. Když přijedeme k nim domů, tak hned u dveří už stojí maminka s domácí slivovičkou. Pije se tam stále a všechno. Tatínek i dědeček jsou alkoholici, ale tam to nikdo neřeší. Jeho parta kamarádů v Praze také hodně pije. Po domluvě se už z takových akcí ani nevrací a vyspí se někde jinde a přijde, až když je ok. Utratí za pití hodně peněz, ale tatínek mu vždy dá další, takže nám na stavbu domu ani na hezký život nic nechybí. Mám ale do budoucna strach. Mluvila jsem s ním o tom. On se snaží, ale nerozumí, co mi vadí. Dělá jen to, co všichni ostatní. Nechci hledat v tomhle věku nového muže pro založení rodiny. Bojím se.“
„Dobrý den, paní doktorko. S manželem jsme byli spolu 26 let a vychovali zdravou, úspěšnou, dnes už dospělou dceru. Oba jsme se rádi napili. Jen on nemá tu záklopku a neví, kdy přestat. Často se opil úplně do němoty. Byl potom doma hrubý. Nakonec ho kvůli alkoholu vyhodili z práce. Dala jsem podmínku – léčebna nebo rozvod. Pod mým nátlakem šel na léčení. Po návratu pije dál. Jak ho mám donutit, aby přestal?“


I alkohol do našeho života patří, v běžné míře. Co to ale znamená? Je to velmi zrádné označení. Každý máme totiž naprosto jedinečný organizmus a každé tělo reaguje metabolicky jinak. Jeden si dá pár piv a válí se po zemi, druhý pravidelně denně pije půl až litr vína a nemá problém. Co to ale je – nemá problém? Nejmodernější přístup k označení člověka závislého na alkoholu je, když mu alkohol dělá problém zdravotní, vztahový nebo pracovní. Zdravotní hledisko se často navenek hned nepozná, vztahové hledisko záleží na míře obvyklé pro jeho okolí a také na toleranci blízkých lidí a pracovní problém se často pozná tím, když daný člověk ztratí kvůli alkoholu práci. Často se také pojí problém alkohol a dluhy.
Naše původní rodina každého z nás formuje ve spoustě věcí. Často nás naučí přístupu ke sportu, k jídlu, ke vzdělání, ke starým nebo potřebným lidem, k majetku atd. Nejsme ale úplné kopie svých rodičů, často přebíráme (vědomě nebo nevědomě) jejich životní modely. U lidí závislých na alkoholu jejich „koníček“ obvykle natolik ovlivňuje i ostatní členy rodiny, že jejich děti bývají často v dospělosti také alkoholici nebo vědomě kategoricky pracují na svém přístupu k životu a bývají abstinenty. Tak moc jim to vadilo, že takhle opravdu žít nechtějí a volí kategorický opak.
Ve zdravotnictví máme vybudovanou poměrně širokou síť možností, jak si nechat pomoci problém s alkoholem řešit – ambulantní AT poradny, ambulantní podpůrné skupiny, skupiny pro příbuzné s problémy s alkoholem, pobytové léčebny (v uzavřených psychiatrických zařízeních, ale už i ve variantě luxusnějších privátních klinik). Všechny možnosti těchto zařízení ale můžou jen poskytnout zázemí pro člověka, který se sám rozhodl, že svůj problém chce řešit. Nikdy nebude fungovat, že by do daného zařízení někdo někoho donutil a „oni ho tam opravili“. V prvním případě nelze říct, že by vztah byl kategoricky odkázán ke katastrofě v budoucnosti, ale je pravděpodobné, že nějaké nesrovnalosti tam budou a vlastně už nyní jsou. Stejně jako se obtížně budou shodovat partneři, kdy jeden je zvyklý trávit sedm dní v týdnu ve fitku a druhý rád sedí na gauči s chipsy u televize. Žit spolu můžou, ale je pravděpodobné, že dva fitnessáci nebo dva gaučáci budou spolu spokojenější. Za naši první pisatelku její obavy nikdo nevyřeší. Bude se muset rozhodnout sama a za své rozhodnutí vzít zodpovědnost. Možná malé zamyšlení – když jí vadí tak závažný fakt na partnerovi, proč s ním buduje vztah tak dlouho a bojí se, až když uvažují o rodině? Ani u druhého příkladu není jednoznačně viníkem komplikací jen pijící muž. Společně žijí 26 let. Proč manžel začal pít, kdy začal pít, co alkoholem řešil, nebylo to někdy jen „nevhodné řešení“, vyvolané neshodou ev. konfliktní komunikací v páru? Mohl alkohol použít jako „přikrytí“ problému s druhým partnerem, který neuměl nebo nechtěl řešit?
Nikdo nejsme dokonalý a každý z nás řeší neshody nějakým obranným mechanismem. Alkohol může být ale zrádný a může nás zatáhnout do situací, které už nemáme pod kontrolou. Je to látka, která nám může mile zpestřit život, nebo ho nepěkně zkomplikovat. Jen my sami se můžeme se svými neřestmi poprat a v případě alkoholu stojí zato nechat si pomoci od odborníků.
Všem čtenářům STOPu přeji, aby občasná sklenička alkoholu přinášela jim i jejich blízkým vždy jen příjemné chvíle v životě.

Hana Jenčová, klinický psycholog,
tel. 602 805 633, hanajencova@seznam.cz,
www.jencova.cz