Za Babinským a jeptiškami
Na místo startu můžeme dojet tramvají na konečnou Sídliště Řepy či dojet vláčkem do stanice Zličín. Zde najdeme informační tabuli Řepské naučné stezky. Vydat se po ní můžou i fyzicky méně zdatní návštěvníci i cyklisté. Vyrazíme přes roh parkoviště ulicí Na Chobotě a Engelmüllerovou, odbočíme do ulice K Šancím a ulicí Žalanského vyjdeme na prostranství u autobusové zastávky Škola Řepy přímo naproti bývalému klášteru sv. Karla Boromejského. Ten byl založen roku 18 58 a původně byl určen pro péči o sirotky, asi po sedmi letech začal být využíván jako ženská věznice. Ta byla roku 1948 zrušena a klášter se stal sídlem Výzkumného ústavu zemědělské techniky. V roce 1996 se podařilo činnost domova obnovit a řádové sestry se zde vrátily k péči o nemocné.
Součástí kláštera je i kostel sv. Rodiny z 19. století. Jeho nádherná výzdoba ve stylu tzv. beuronské školy je jedinečnou syntézou starokřesťanského umění, byzance i gotiky, s vlivem moderní secese a egyptskými prvky. Další zajímavostí interiéru je unikátní skleněná křížová cesta sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Další velmi zvláštní křížovou cestu najdeme v zadní části zahrady. Plastiky lidských rukou vytvořil řezbář Pavel Hladký, inspirovaný verši básníka a lékaře Aloise Volkmana. Celý klášter včetně kostela byl zařazen mezi národní kulturní památky. Ulicí Žalanského dojdeme až ke kostelu sv. Martina. Ač je původně románský, stále se vedou spory o datu zahájení jeho stavby. Pokračujeme ulicí Žalanského až ke čtyřem hřbitovům, před nimiž stojí pomník obětem válek.
Na hlavním hřbitově se nachází vojenské pohřebiště padlých vlasovců. Urnový hřbitov s kolumbáriem a urnovým hájem se nachází v jihozápadní části. Na řádovém hřbitově boromejek, jehož součástí je i kaple, bylo do roku 2006 pohřbeno 1 036 sester a 5 kněží. Uprostřed areálu se pak nachází vězeňský hřbitov, který byl založen spolu s ženskou věznicí. Tato zpustlá část řepského hřbitova byla po roce 1990 vyčištěna, hroby nahradil trávník se dvěma kameny. Jeden s označením Řepský vězeňský hřbitov a druhý z hrubého kamene s náhrobní deskou Václava Babinského. Legendární loupežník se narodil 20. srpna 1796 u Litoměřic a zemřel 1. srpna 1879 v Řepích. Za šest prokázaných zločinů byl roku 1840 odsouzen k 20 letům žaláře na Špilberku. Svou pokorou a zbožností si získal důvěru vedení věznice a stal se ošetřovatelem vězňů. V roce 1855 byla věznice na Špilberku zrušena a Babinský putoval do Kartouz – dnešních Valdic. Od propuštění roku 1861 až do své smrti pracoval v řepském klášteře jako zahradník. Vrátíme se na roh hřbitova a půjdeme dále ulicí Žalanského až k Úřadu městské části Praha 17, kde se odbočí doprava a přes louku se pokračuje ulicí Žufanova. Tou se dostaneme do ulice Bazovského a dále podchodem pod ulicí Slánská a pokračujeme ulicí Skuteckého, Nevanovou a Laudovou dále po naučné stezce. Ta nás provede aktivním lesoparkem Řepy, poté půjdeme do kopce směr Bílá Hora. Po levé straně mineme BMX areál a dále ulicemi Na Bělohorské pláni, Čistovickou a K Motolu se dostaneme na tramvajovou zastávku Bílá Hora. Zde asi šestikilometrové toulky za Babinským a jeptiškami končí.