Centrální park - zelená oáza mezi sídlišti
Centrální park - zelená oáza mezi sídlišti
Projekt Centrálního parku byl inspirován parkem Panská zahrada ve Stodůlkách. Stejně jako Panská zahrada je i Centrální park součástí zelené páteře Prahy 13. Je vymezen panelovou zástavbou sídliště Lužiny z jižní strany, ulicí K Zahrádkám ze severu a ulicí Kovářovou u KD Mlejn na západě. Park se rozkládá podél Prokopského potoka a pokračuje k Jeremiášově ulici k soše svatého Jana Nepomuckého, směrem na Novou Ves a do Prokopského údolí. Tento důležitý architektonický a krajinotvorný prvek významnou měrou přispívá ke kvalitě životních podmínek obyvatel Prahy 13. Pro mnohé z nás je oblíbeným místem odpočinku, procházek a sportovního vyžití. Je i významným centrem společenského života, ve kterém se koná mnoho kulturních, sportovních i osvětových akcí pro veřejnost.
Ti z nás, kdo na sídlištích Prahy 13 žijí již delší dobu, si pamatují proměny, jimiž toto území procházelo při výstavbě sídliště Lužiny. Celý prostor byl pokryt plevelem a skládkami. Podle původního návrhu architekta Ivo Obersteina byla od roku 1976 v Atelieru 7 zpracována projektová dokumentace budoucího parku. Na přípravě se podíleli architekti Tomáš Smetana, Alena Vinterová a Václav Valtr. Park začal vznikat v 80. letech 20. století, ale velké úpravy byly realizovány zejména v letech 2001 – 2002 z finančních prostředků hl. m. Prahy po vykoupení pozemků od soukromých osob. Území bylo nejprve vyčištěno a po úpravě terénu byly založeny dva chovné rybníky (retenční nádrže), jedno „žabí jezírko“ a umělý meandr navazující na hráz Nepomuckého rybníka. Byla založena cestní síť, vybudovány dvě dřevěné lávky a kamenný můstek přes Prokopský potok. Přibylo celkem čtyřicet nových laviček a informační systém. Byly vybudovány vyhlídkové terasy, které návštěvníkům parku nabízejí pohled na hladinu Nepomuckého rybníka. Stavby doplnily rozsáhlé výsadby nových stromů, keřových skupin a parkové trávníky. Významným prvkem parku je také Alej Evropské unie, dvojité platanové stromořadí vzniklé 9. května 2000, kdy velvyslanci členských zemí EU, Polska,Maďarska a Slovenska společně zasadili každý svůj strom Evropy.
V další etapě od roku 2003 nastala v parku éra budování dětských hřišť a sportovišť pro všechny věkové kategorie. Prvním počinem bylo dětské hřiště u Nepomuckého rybníka - v květnu 2004 nejprve ve tvaru ledvinky a v březnu roku 2006 rozšířené do tvaru kruhu, čímž vzniklo největší dětské hřiště v Praze 13.Moderní a bezpečné herní prvky doplňují keramické skulptury „Táta a Máma“ z atelieru manželů Koláčkových. Veřejné minigolfové hřiště s 18 drahami bylo zprovozněno v říjnu 2006 v nejzápadnější části Centrálního parku. Na sportoviště navazuje malé dětské hřišťátko. V roce 2009 přibyla tři hřiště na petanque, dvě sportoviště pro míčové hry a venkovní posilovna. V parku je k dispozici také kuželkárna a dráha na inline brusle. V loňském roce byly realizovány nové výsadby květin – trvalek a přibyla pikniková loučka, kde k odpočinku slouží různá dřevěná sedátka a lehátka podle návrhů výtvarníka Jiřího Kašťáka v krásném provedení z akátového dřeva. Na loučce probíhá také pravidelné cvičení s Davidem Hufem pro veřejnost. Pozorný návštěvník v parku nalezne mnoho různých zajímavostí. Na procházce po spodní části padne do oka dřevěná skulptura z dubového kmene „Posedátko“. Autor akademický sochař Čestmír Suška ji umístil na hrázi Nepomuckého rybníka. Podél umělého meandru pak umístil čtyři kamenné skulptury ve tvaru mušlí a šneků. Objekty ze sliveneckého mramoru mají připomínat zkameněliny z nedalekého Prokopského údolí a současně také svatojakubskou mušli, kterou má Praha 13 ve znaku.
Socha Sv. Jana Nepomuckého v dolní části parku, na křižovatce ulice Jeremiášovy a Pod Hranicí, odhalená v r. 1994 vznikla za přispění místních firem a dalších sponzorů. Je vysoká 3,60 m, vytvořena z bílého pískovce. Je dílem sochaře Petra Veselého z Hořic. Park má také svou technickou zajímavost - most linky B pražského metra od architekta V. Krause. Tento dvojkolejný, uzavřený kovový tubus mezi stanicemi Hůrka a Lužiny byl uveden do provozu 11. listopadu 1994. Jeho délka je 375 metrů, nejvyšší výška nad terénem je 17 metrů. Při vjíždění do tubusu se okna postupně zvětšují, takže nedochází k oslnění cestujících.
Významnou dominantu parku tvoří halda zeminy a stavebního odpadu, navršená v 80. letech, která je dnes stabilizovaná a upravená jako sportovní areál pro cyklisty – fourcrossaře. Z haldy zvané Makču Pikču je nádherný výhled na celý park. Poctou pro Centrální park je, že slouží jako nástupní bod na dálkovou cyklotrasu Greenways Praha - Vídeň. Greenways je síť cyklistických a pěších tras a stezek mezi Prahou a Vídní o délce 470 km s množstvím kulturního i přírodního bohatství.
Na budování a vybavení Centrálního parku se dosud podílelo mnoho významných autorů i představitelů městské části, ale také množství zahradníků, stavařů i samotných obyvatel. Na své úplné dokončení však stále čeká. V nejbližší budoucnosti budou v parku probíhat sadové úpravy zahrnující prosvětlení některých přehuštěných porostů i výsadby nových rostlin.