Osm kroků k naší spokojenosti
„Dobrý den, paní doktorko. Proč já mám v životě pořád jenom smůlu? Přišla jsem o práci, novou nemůžu sehnat, nikde mě nechtějí. Nemám žádné kamarády a jsem pořád sama (všichni jsou přes den v práci a o víkendu s rodinami a nemají čas). Ani u mužů nemám štěstí, žiju celý život sama se svým teď už dospělým synem. Jeho otec odešel, když byl syn malý a nové seznámení nepřišlo. Nebaví mě žít. Co dělám špatně?“
V současném světě trpí depresemi z aktuálního pracovního nebo vztahového neúspěchu tolik lidí, že tento pocit alespoň krátkodobě poznal každý z nás. Tak velké procento lidí užívá antidepresiva, že už je to vlastně skoro norma. Prášky nám ale samy nepomohou. Ano, když je situace příliš komplikovaná, vrátí nás do stavu, kdy jsme schopní se svojí situací sami něco udělat. Bez vlastního aktivního přičinění ale pocit spokojenosti nepřijde.
Hodně vzorců nevědomě přebíráme už odmala od svých rodičů. Jako děti jsme si dennodenně všímali, jak naši rodiče a jiní dospělí v našem okolí zacházejí s neúspěchem. Od svých blízkých přebíráme vzorce přístupu ke světu a svým optimizmem a chutí do života nebo naříkáním a rezignací je předáváme svým dětem. My sami ale nejsme opičky a nemusíme eventuální negativní vzorce jen tupě převzít a svalovat vinu na okolí. Můžeme se rozhodnout, že se nám náš život bude líbit!
Co nám pomůže, abychom změnili svoje vzorce na cestě ke spokojenosti?
- Přiznat si problém.
- Věřit si, že my sami můžeme situaci změnit.
- Rozhodnout se (není to vždy jednoduché).
- Nebát se. Strach často nedovolí jít po nových cestách. Ale ty nejsou začarované, jen jiné – můžeme je zkusit.
- Dávat si menší cíle, aby bylo možné je splnit a zažít pocit úspěchu.
- Neodkládat, poslouchat se (výmluva „dnes nemůžu, protože…“ vyvolá pocit neúspěchu, selhání).
- Pochválit se, když se nám malého cíle podařilo dosáhnout – pozitivním hodnocením se nám zvýší a upevní sebevědomí.
- Nevzdávat se při prvním neúspěchu. Chodit jsme se také nenaučili hned napoprvé a přitom už chodíme.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji, aby se u nich pocit spokojenosti zabydlel a zůstal. :-)