Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Barrandovské terasy

Podnikatel Václav Havel se nechal inspirovat restaurací Cliff House na ostrohu nad Tichým oceánem u San Franciska. Pověřil architekta Maxe Urbana, aby vyprojektoval podobnou restauraci a kulturní prostory pro 3 000 osob s výhledem do kraje. Protože ale nebylo moře, byl vybrán skalnatý vrch ve výšce 302 metrů nad meandrem Vltavy na pražském Barrandově. Bílé Barrandovské terasy, patřící k našim nejvýznamnějším stavbám funkcionalizmu, stály už po 6 měsících a 27. září 1929 byly na zkoušku zpřístupněny. Pár dní poté při oficiálním otevření sem už přišlo na 50 tisíc návštěvníků. V letní sezoně se tu v neděli podávalo až 3 000 obědů. Roku 1937 byl vybudován dle návrhu architekta Vladimíra Grégra bar Trilobit. Plavecký stadion pod terasami, v místech bývalého vápencového lomu firmy Barta a Tichý v Hlubočepích, s rozměry 50 x 18 metrů, hloubkou až 4,7 m a 10 metrovou skokanskou věží navrhl Václav Kolátor. Tribuny nabízely místa pro 3 000 lidí. Bazén byl k restauraci připojen schodištěm, které se vinulo po skalních stěnách Barrandienu a také lanovkou na přepravu jídla a nápojů. V suterénu Teras byla kuchyně se zázemím, v přízemí restaurace, denní bar, velký taneční sál a terasa. V 1. patře pak další restaurace, taneční sál, letní diskotéka a balkon. Druhé až čtvrté patro tvořila věž s kancelářemi, nejvyššímu patru dominovala krytá terasa. Vyhlídková věž měřila 15 metrů a na úzkém schodišti se číšníci, neustále spěchající nahoru a dolů, často sráželi. Kolem skalnaté prohlubně byly rozloženy kavárenské terasy. Komplex byl vyzdoben červenožlutými vlaječkami Barrandovských teras a osvětlen speciálním majákem. Mezi návštěvníky převažovala hlavně tehdejší smetánka, častými hosty byli například Oldřich Nový, Vlasta Burian, Svatopluk Beneš nebo Adina Mandlová. Terasy posloužily i jako exteriér pro řadu filmů, např. k burianovské komedii Tři vejce do skla. Orchestr R. A. Dvorského hrával na terasách do sedmi večer a pak pokračoval v Trilobit baru. Řada hostů se bavila až do rána – tančili charleston, foxtrot, slow-fox i swing – a zůstávali na snídani. Po válce se sláva Teras na chvilku vrátila. Ovšem už v roce 1948 byly znárodněny. Postupně začaly upadat, kdysi slavný Trilobit bar byl roku 1982 uzavřen. Komplex byl sice v roce 1988 prohlášen za kulturní památku, ale to už zániku nezabránilo. Od roku 1997 se o Terasy nikdo nestaral a k dovršení zkázy bezdomovci v roce 2001 podpálili bývalý Trilobit bar. Ale Terasy možná zanedlouho zase zazáří, protože procházejí rekonstrukcí s datem dokončení na Silvestra 2019.

Dan Novotný