Nuda nebo zlost?
Co je to vandalizmus? Je to zahánění nudy, radost z ničení, hloupost, potřeba získání pozice a obdivu v partě, skupinový protest? Je to bezohlednost či nedbalost? Hledáme odpovědi na tyto otázky čím dál častěji, když na veřejných prostranstvích stále dokola opravujeme herní prvky, pítka, kašny, plůtky, sochy a vysazujeme nové stromy za ty poničené. Převrácené nebo hořící kontejnery, zničené odpadkové koše, ulámaná prkna z laviček, posprejované sochy, to vše bývá neklamnou známkou řádění vandalů na našich sídlištích. Kdybychom to nechali jen tak být, za nějaký čas by tady nebylo vůbec možné spokojeně bydlet ani žít. Proto stále znovu vynakládáme nemalé finanční prostředky z rozpočtu městské části na četné opravy znehodnoceného veřejného majetku.
Za vandalizmus se označuje svévolné poškozování majetku pro vlastní potěšení nebo seberealizaci a bývá často páchán ve skupinách. Jeho hlavním znakem je nesmyslnost ničení v anonymitě. V případě vandalizmu se jedná nejen o přestupek, ale i trestný čin. Například sprejerství je vždy klasifikováno jako trestný čin. Klíčové je ale přistižení pachatele. Trestní soud pak rovnou rozhodne o povinnosti uhradit vyčíslenou škodu nebo dokonce uloží podmíněný trest. Ve většině případů však bohužel není pachatel dopaden.
Prevenci vandalizmu vidíme především v kvalitní výchově v rodině i ve škole. Děti by měly být vhodnou formou vedeny k manuální práci, která je přiměřená jejich věku. Měly by samy na sobě poznávat, jak je těžké něco vyrobit vlastníma rukama. Vhodná je také jejich účast na letních prázdninových brigádách, za které dostanou zaplaceno. Teprve potom si uvědomí hodnotu peněz.
V poslední době jsme zaregistrovali nesčetné množství útoků na vybavení ve veřejném prostranství. Možná, že k tomu přispěla i pandemie Covid–19, neboť mládež nechodila do školy a po zmírnění karanténních opatření měla spoustu volného času, sdružovala se a potulovala se venku. A právě v této době jsme zaznamenali velký nárůst zničených odpadkových košů, kašen, herních prvků, pomalovaných zdí a nespočet polámaných stromů. Například ještě před zahájením provozu bylo nutné opravit poškozené pítko v Panské zahradě a také v Dalejském parku. Ne vždy se jedná o vandalizmus. Někdy je to i bezohlednost a nevychovanost lidí, kteří vjíždějí auty na trávníky, vstupují do záhonů, venčí v nich své psí miláčky, sešlapují ochranná oplocení, mnohdy dokonce vytvářejí černé skládky u obytných domů... S vandalizmem se pojí také „zlodějna“. Nepochopitelné jsou pro nás krádeže nově vysazených rostlin. Například ve vnitrobloku Fingerova někdo vykradl celý záhon nově vysazených růží. V Údolí Motolského potoka byla opakovaně odcizena houpačka. V Centrálním parku kdosi povalil skulpturu ježka v kleci, dřevo polámal a kovového ježka odcizil. Vandalové, zloději a ignoranti se pravděpodobně řídí heslem „Z cizího krev neteče“. Že by si snad neuvědomovali, že poškozují společný majetek a že slušným lidem, kteří zde spokojeně žijí, to opravdu vadí?!
„Rád bych doplnil, že dopad těchto negativních jevů na ostatní spoluobčany opravdu není zanedbatelný,“ dodává místostarosta Petr Zeman. „Prostředky vynaložené na opravy a údržbu zákonitě chybí jinde. Přitom nejde o malé částky. Například oprava a úprava poničené technologie vodních prvků v novém Dalejském parku je velmi obtížná a cena se pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Přitom veškeré vodní prvky mají hlavně v těchto nejteplejších letních dnech své nezastupitelné místo. Díky ničemovi, který zlikvidoval vodní trysky a znemožnil tak řádné fungování brouzdaliště a osvěžovadla, tak přišla spousta lidí o možnost osvěžení. Navíc k ničení funkčních prvků tohoto zařízení dochází opakovaně, z čehož lze usoudit, že toto ničení je cílené. Městská část za pomoci městské policie i Policie ČR přijímá maximální opatření pro zabezpečení tohoto i ostatních zařízení sloužících veřejnosti. Vzhledem k tomu, že jde o veřejný prostor je to ale velmi obtížné. A opět je třeba zdůraznit následky, kdy např. hlídkující policista může chybět jinde, peníze za opravy by bylo možno použít např. na renovaci laviček či herních prvků na hřišti... V poslední době se stále více akcentuje potřeba lidí užívat veřejný prostor jako součást společenského života a místo pro kulturní vyžití. Mnozí si však neuvědomují, že s využíváním veřejného prostoru by měly jít ruku v ruce zodpovědnost a ohleduplnost. Co je platné, když se skupinka sousedů domluví na zvelebení předzahrádky před domem, když bezohledný hlupák ze stejného domu či ulice jejich práci zmaří. Co je platné, když městská část vybuduje nové dětské hřiště a vzápětí je poničeno tlupou nevychovaných pobudů. Musíme si všichni uvědomit, že chceme–li žít v hezkém prostředí, měli bychom se sami zamyslet nad tím, zda třeba svou lhostejností k projevům vandalizmu tak trochu nepřispíváme. Zavolat na čísla 156 nebo 158 nic nestojí. Snad jen pár minut našeho času.“
Za vše mluví fotografie. Více jich najdete na www.praha13.cz → Městská část → Životní prostředí.