Za pravěkem do Roztok
Dnes se vypravíme kousek za Prahu, do Roztok, kam můžeme dojet například vlakem z Masarykova nádraží. Jelikož zdejší muzeum otevírá až v deset hodin, stačí klidně vyrazit z Prahy po deváté hodině. Po vystoupení z vlaku se dáme doprava a půjdeme cestou kolem areálu výroby léků. 25. října 1949 se zde začal vyrábět penicilin. Roztoky se tak mohou navždy chlubit středoevropským prvenstvím v produkci těchto léků důležitých pro potírání bakteriálních infekcí. Ještě před vznikem roztocké „penicilinky“ sehrála hlavní roli ve vývoji československého penicilinu farmaceutická firma Benjamin Fragner z Dolních Měcholup. Skupině českých vědců se podařilo ve válečných podmínkách izolovat první český penicilin. Chemik a spoluautor knihy Objevy a vynálezy tisíciletí František Houdek napsal, že prvním uzdraveným byl chlapec, který se zranil o Vánocích 1944 při bruslení. Napadla ho stafylokoková sepse. Dojdeme na nádvoří muzea na zámku, kde je umístěno několik výstav. Nás zajímá expozice Archevita aneb Stopami věků umístěná v bývalé stodole. Již vstup do expozice je přizpůsoben pravěkému osídlení.
Interaktivní cestu pravěkem lemují obydlí, zvířata, postavy lidí, tekoucí potůček. Vše vypadá jako skutečné. Zajímavou a názornou součástí jsou počítačové perspektivy a holografické projekce, které dávají pocit, že jsme opravdu přímo v pravěku. Po schodech vystoupáme do prvního patra, kde jsou vitríny s archeologickými vykopávkami. Vše opět doplněno infokiosky, jež hravou formou nabízí širokou škálu informací. Zážitek je zajímavý jak pro děti, tak pro dospělé. Záleží jen na nás, jestli se vrhneme na další výstavu, posedíme v kavárně u pokladny anebo se projdeme zámeckým parkem. Historie zámku spadá do 13. století, kdy zde byla vybudována tvrz. O století později, zřejmě z rozhodnutí majitelů, bratrů Eberharda a Reinharda z Mühlhausenu, došlo k její vrcholně gotické přestavbě. Byla zahájena dostavba paláce, průjezdní brány a arkýřové kaple. Roku 1564 se tvrz snad z popudu Davida Boryně ze Lhoty změnila na renesanční zámek. Bylo přistavěno druhé patro, arkýřová kaple zvýšena o renesanční nástavbu a zahájena stavba arkád v prostoru nádvoří. Doba prosperity končí zabavením a vynuceným prodejem majetku Boryňů za účast na stavovském povstání proti císaři roku 1620. V roce 1839 získali statek manželé Lederovi. Po roce 1948 připadl velkostatek i se zámkem státním statkům. Na objekt byl vystaven demoliční výměr, čemuž zabránil Státní památkový úřad a Vlastivědný odbor Osvětové besedy v Roztokách. Bylo zde založeno Okresní vlastivědné muzeum. Po prohlídce areálu zahneme vpravo a pokladnou vyjdeme u hlavní silnice, kde opatrně odbočíme doleva do podjezdu, za kterým pokračujeme vlevo pěšinkou podél Vltavy k přívozu Roztoky. Ten je v provozu po celý rok a převozník nás převeze na protější břeh do Klecánek. Zde, pokud bude otevřené občerstvení U Přívozu, si můžeme něco koupit a pojíst. Cestou pak jsou ještě další možnosti občerstvení, ale především v sezoně. Jdeme stále rovně podél Vltavy. Mineme přírodní památku Zámky. Jde o skalní útvary z břidlic a žil vulkanických proterozoických hornin, významná společenstva teplomilných stepí s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Všimneme si i informačních panelů naučné Planetární stezky, jejíž součástí jsou rovněž modely planet, měsíců sluneční soustavy v měřítku 1: 1 000 000 000. Na konci stezky, za ohradami s policejními koňmi a psím útulkem, je další přívoz s celoročním provozem, Zámky, ze kterého se dostaneme na protější břeh do Sedlce. Dojdeme na železniční zastávku Praha-Sedlec, odkud můžeme dojet zpět na Masarykovo nádraží. Doporučuji ale vystoupit na novém nádraží Praha-Bubny a po jeho prohlídce nevynechat ani vyhlídku, která je otevřená od pondělí do soboty od 15.00 do 18.00. Když projdeme nádraží na druhý konec, dojdeme k původní nádražní budově, jež se opravuje a před níž stojí Památník ticha připomínající osud pražských Židů transportovaných do koncentračních táborů během druhé světové války. Dnešní procházka měří asi šest kilometrů.