Investicemi proti koronaviru
Současná koronavirová krize výrazně dolehla i na finanční trhy. Investoři museli sledovat, jak jim hodnota jejich aktiv v řádu dnů klesla klidně o třetinu. Pro někoho může být současná situace dalším důkazem toho, že investicím je nejlepší se obloukem vyhnout. Opak je ale pravdou. Na následujících řádcích vysvětlím proč.
Můžeme si položit otázku, jak se zachovat v situaci, kdy panikaří nejenom trhy, ale nezřídka i politici a kdy se mnohým zdá, že nic kromě hotovosti a zlata nemá hodnotu. Možnosti jsou v zásadě tři. Zaprvé – můžeme se všech aktiv zbavit, co nejrychleji je prodat a své prostředky napříště držet na běžných či spořicích účtech, kde se jim takříkajíc nemůže nic stát, takže pak můžeme klidně spát. Zadruhé – pokusíme se zachovat chladnou hlavu, necháme investované peníze tam, kde jsou, a budeme čekat na návrat k „normálu“ a opětovnému růstu. Tedy jednoduše nebudeme dělat vůbec nic.
Zatřetí – nejenže se nebudeme držených aktiv zbavovat, ale naopak budeme nakupovat další, a rozšiřovat tak své investiční portfolio. Kterou cestu zvolit?
První cesta je bezkonkurenčně nejhorší. Nejspíš vám přinese krátkodobou úlevu, rozhodně ale nepřinese zisk. Zbavit se toho, co ztrácí na hodnotě, se sice na první pohled může jevit jako racionální rozhodnutí. Ale ve skutečnosti k němu má hodně daleko. Největší překážkou investování jsou totiž emoce. Často se stává, že potenciální investor sáhne po nástrojích, které rostou, protože má pocit, že se jedná o kvalitní produkt. Vždyť kdo by nechtěl investovat do kvality? Investor koupí drahý produkt a ve chvíli, kdy začne jeho hodnota klesat, což se obzvlášť u akcií děje poměrně často, ho raději prodá. Pokud člověk udělal jednorázovou investici do akcií na začátku tohoto roku, kdy byly akciové trhy na vrcholu, a pod dojmem prudkého propadu v důsledku koronavirové paniky akcie zase prodal, splakal nad výdělkem. Udělal totiž to nejhorší, co mohl. Kupoval draze a prodával lacino. Přitom jedna z elementárních zásad investování zní právě opačně. Zatímco díky unáhlenému prodeji možná budeme krátkodobě lépe spát, je nanejvýš pravděpodobné, že po několika měsících či letech si budeme po nocích vyčítat, že jsme propadli emocím a přišli o spoustu peněz.
Investování s sebou nezřídka přináší pocity nejistoty, nervozity a napětí, ale je jedinou cestou, jak naše peníze dlouhodobě zhodnocovat. V jednom ze svých minulých článků jsem upozorňoval, že hromaděním prostředků na běžných i spořicích účtech ve skutečnosti proděláváme. Tento fakt nyní zvýraznilo opakované snížení základních úrokových sazeb ČNB téměř na nulu. Je zjevné, že při zohlednění několikaprocentní inflace a patnáctiprocentní daně nemohou stále populární spořicí účty přinášet reálný výnos.
Nejlepší je proto využít momentální situace ke krokům, které nám nakonec přinesou prospěch. Kdo má k dispozici hotovost, měl by zvážit nákupy investičních nástrojů, dokud jsou se slevou. Nevíme, zda už se globální ekonomika odrazila ode dna, nebo ji čeká další propad. Proto se nabízí rozložit investice do několika vln a tím eliminovat kolísání. Vlastně jde o jakési pravidelné investování v malém. Právě krize jsou díky poklesům cen vhodným okamžikem pro navyšování pravidelných investic i investice jednorázové (byť rozložené do několika transakcí). A také pro úpravy již existujícího portfolia. Pokud nebudete peníze potřebovat v řádu několika let, mohou být obecně volatilní akcie paradoxně tím nejbezpečnějším přístavem. Na rozdíl třeba od zlata, které po odeznění krize začne padat dolů. S finančními nástroji to bude naopak. I některé konzervativní dluhopisové fondy nyní díky nedávným propadům ve střednědobém horizontu nabízejí zhodnocení kolem 4 %. To vám konzervativní spoření v bance nemůže dát.