Od roku jedna po raný středověk
Od roku jedna po raný středověk
První čtyři století na počátku našeho letopočtu nazýváme dobou římskou. Stopy po Keltech u nás mizí a na naše území postupně přicházejí různé skupiny polabských Germánů, žijící ve spojeneckých, válečných i obchodních kontaktech s římskou říší. Od poloviny 5. století se také Čechy stávají dějištěm velkého stěhování národů. V té době místo polabských Germánů zaujímá další germánský kmen Langobardů. Pozůstatky osídlení z doby římské na území Prahy 13 – zatím nepříliš početné – se našly u Prokopského potoka ve Stodůlkách a dále na různých místech v sousedních Řeporyjích. Nejvýraznější je výrobní areál pro zpracování železné rudy a železa ve Stodůlkách, v okolí ulice Na Dolnici. V její blízkosti byla při stavbě sportoviště v Centrálním parku odkryta část sídliště železářů z doby římské a další soustava železářských pecí se našla na ploše dnešních bytových domů Nová Kolonie. Nálezy z konce doby římské a následné doby stěhování národů z Prahy 13 zatím nemáme. Od poloviny 6. století většina Germánů z Čech odchází a zároveň přicházejí na naše území Slované, usazují se tu a v průběhu následujících století vytvářejí stát, jehož ústředím se stává Praha a Pražský hrad. To jsme již pokročili do období raného středověku, jehož převážnou část nazýváme také dobou hradištní.
Z dnešní Prahy 13 pocházejí stopy raně středověkého osídlení převážně z blízkosti historického jádra Stodůlek. Časně slovanská a starohradištní keramika se našla u východního konce ulice K Zahrádkám ve Stodůlkách. Kolem ulice Armády a náměstí Na Lužinách existovalo slovanské sídliště v 8. – 9. století i v 11. – 12. století. Kostrové hroby z doby hradištní byly zachyceny v bývalé pískovně v Chabech a v bývalých cihelnách Dezortově u Kovářovy ulice a Šafránkově v prostoru křižovatky ulic Nárožní a Bucharova. V těsném sousedství hranic dnešní Prahy 13 se nachází butovické hradiště, které bývalo v 8. – 9. století nejen centrem zdejšího slovanského osídlení, ale patřilo i do soustavy slovanských hradišť na území Prahy. Jeho areál o rozloze asi 9 hektarů nad údolím Prokopského potoka byl ze tří stran přirozeně chráněn strmými svahy a na severovýchodě a východě byl ohrazen dvěma pásy příčného opevnění. Vnější val se díky zemědělské činnosti nedochoval.
Vnitřní val, dnes v podobě výrazné meze vedoucí napříč hradištěm, rozděluje jeho plochu na dvě části. Archeologický výzkum v roce 1964 odhalil na severním obvodu hradiště stopy zaniklého raně středověkého opevnění.
Bouřlivý stavební rozvoj dnešní městské části Praha 13, který začal již v 70. letech minulého století, stále trvá. Větší i drobné zemní zásahy rychlým tempem ničí často významné a nenahraditelné archeologické terény a památky. Za přítomnosti archeologů však přinášejí cenné a díky novým metodám i stále podrobnější informace, které vytvářejí a doplňují mozaiku poznání naší dávné historie i dějin městské části Praha 13.