Soubor králů na šedesáti čtyřech polích
Soubor králů na šedesáti čtyřech polích
Šachy jsou klasická desková hra pro dva hráče, jejímž cílem je takové napadení soupeřova krále, které nelze odvrátit. Dnes se prapůvod hry nejčastěji klade do Indie, jiná teorie ale říká, že šach vznikl ve 2. stol. př. n. l. v Číně. Do Evropy se tato hra začala dostávat počátkem 9. století. Podobu, v jaké ji známe dnes, dostala kolem roku 1475. O několik století později se začalo rozvíjet její nové odvětví, korespondenční šach. Nejstarší dochovaná korespondenční partie pochází z počátku roku 1804. A právě o korespondenčním šachu, jinak též šachu na dálku, si budeme povídat s velmistrem v této šachové disciplíně Janem Židů.
Jaká je historie korespondenčního šachu u nás?
Dlouhá a bohatá. Nejstarší dochované korespondenční partie pocházejí z počátku 70. let 19. století. K jeho významnějšímu rozmachu pak došlo zhruba o 10 let později, kdy se uskutečnilo několik meziměstských zápasů. První korespondenční turnaj v českých zemích odstartoval 15. 12. 1886, skutečný počátek oficiálně organizovaného korespondenčního šachu v Československu je ale spojen až s datem 17. 1. 1949. Po rozdělení ČSFR k 1. 1. 1993 se jedním ze dvou právních nástupců Svazu korespondenčního šachu ČSFR stalo Sdružení korespondenčního šachu v České republice, které bylo téhož roku přijato za člena ICCF. Za další přelomové datum lze považovat 1. 7. 2010, kdy byly definitivně zrušeny e-mailové soutěže. Došlo k plošnému přechodu na Elo ICCF a v důsledku toho k zániku klasifikačního řádu a s ním i systému osobních ratingů a výkonnostních tříd.
Kdy jste se této hře začal věnovat vy?
Poměrně pozdě, bylo mi už pětadvacet. Praktické šachy mě učil hrát děda zhruba od šesti let. I když mě to bavilo, uměl jsem tehdy tak akorát tahat figurami. V devíti jsem začal hrát závodně tenis a všechno ostatní šlo stranou. Ve dvaceti jsem s tenisovou závodní činností skončil a začal podnikat. Zhruba po pěti letech, když se všechno rozjelo a pominul prvotní nápor podnikatelské činnosti, měl jsem trochu času i na své koníčky. V roce 1995 jsem se vrátil k tenisu, ne jako hráč, ale jako trenér. V té době jsem začal hrát i šachy. V praktickém i v korespondenčním šachu jsem ale byl v podstatě nováček.
Můžete nám alespoň v krátkosti přiblížit, co znamená korespondenční šach, moderně koršach, v praxi?
Toto šachové odvětví je specifické zejména tím, že časová spotřeba je výrazně větší a hráči smějí při hře využívat veškeré formy podpory. Mohou provádět analýzy za pomoci počítačů, nahlížet do databází partií, používat šachové motory sloužící k propočtu variant, radit se s dalšími osobami, využívat literaturu... Korespondenční šach je skvělou alternativou pro ty šachisty, kteří se nemohou z různých důvodů věnovat praktickému šachu. Dnes má téměř každý korespondenční šachista k dispozici počítačové vybavení, což ve svém důsledku vede k tomu, že někteří příznivci koršachu odpadli, jiné, převážně mladší, kteří mají k moderním technologiím blízko, tento způsob hry naopak oslovuje. Dá se bez přehánění říci, že korespondenční šach je už jakási finančně a časově náročná vědní disciplína a úroveň hry se vlivem výpočetní techniky a databází partií zdokonaluje. V současných turnajích vznikají velice kvalitní partie, ze kterých čerpají i velmistři v praktickém šachu.
Zmínil jste časovou spotřebu. Co si pod tím máme představit?
V praktickém šachu partie trvá v řádu minut nebo hodin. V koršachu se však partie hraje v průměru 12 – 18 měsíců, někdy i déle.
Dnes může korespondenční šachista ke své hře použít a využít řadu pomocníků. Trochu to vypadá, že kdo ovládá práci s počítačem a ví, kam nahlédnout, tak aniž by znal princip šachu, může hrát. Je to opravdu tak?
Částečně. Hrát může, ale... Do výkonnosti šachisty se promítá několik vlivů. Aby se dostal mezi špičku, k tomu nestačí jen „našlapaný“ počítač. Musí mít také dostatek času a šachu rozumět, mít pro tu hru cit. Počítače jsou velmi důležité, ale nejsou úplně všechno. To nás čeká v horizontu dvaceti nebo třiceti let, kdy už bude výpočetní technika na takové úrovni, že přínos člověka bude úplně zanedbatelný.
Kolik míváte rozehraných partií?
Každý hraje podle svých možností. Já mívám rozehraných 20 – 30 partií současně.
Na reakci protihráče čekáte třeba měsíc. Strategii a následující tah promýšlíte vždy znovu?
Analýzy, které provádím v průběhu partie, mám uložené v počítači, mohu si uložit i tzv. hash tabulky, to znamená, že se nemusím těmi variantami prokousávat znovu. Je v podstatě jedno, zda začnu analyzovat po pěti minutách nebo po půl roce.
Jak v koršachu probíhají turnaje?
Klasicky, tedy poštou, se hraje zhruba 5 % turnajů, zbývajících 95 % se hraje na serveru Mezinárodní federace korespondenčního šachu (ICCF). Šachista se může přihlásit do turnaje podle kategorie výkonnosti, tempa hry... Hráč, který nemá dostatečně vysoké Elo, což je bodový koeficient určující výkonnost, nikdy nemůže hrát turnaje vyšších kategorií. Většinou má hráč na 10 tahů 50 dnů a je jedno, kdy je vyčerpá. Nevyčerpaný počet dnů se převádí do dalšího období.
Jakého největšího úspěchu může korespondenční šachista dosáhnout?
Po stránce titulu je to velmistr, vyšší titul už není. Co se týká turnajových úspěchů, tak je to vítězství ve finále mistrovství světa. Do finále je však strašně těžké se probojovat. Já o to momentálně usiluji, je to stále otevřené a šance jsou asi tak 50 na 50.
Je dnes, v době dokonalé výpočetní techniky, vůbec ještě možné vyhrát?
Je to stále obtížnější. Zhruba 80 % všech výsledků korespondenčních partií jsou remízy. K výhře nám musejí nějakou chybičkou pomoci soupeři. Dnes se už hovoří o tzv. remízové smrti. Kdyby se převážná většina partií začala ubírat remízovým směrem, tak by to asi brzy přestalo hráče bavit.
Vy se věnujete i praktickému šachu. Pomáhají vám získané poznatky z koršachu?
Dnes hraji praktické šachy za Stavby mostů Praha, ale v květnu přestupuji do Šachového klubu Mlejn. V praktickém šachu jsem odehrál velice málo partií, mám 1. výkonnostní třídu a zatím jsem nedosáhl žádných významných úspěchů. Elo mám kolem 2 000, takže průměr, ale jsem přesvědčený, že mi korespondenční šach dost pomohl. Učí tvořivosti, a když se jakékoli koršachové partii věnuji do hloubky, dostávají se mi do podvědomí nápady a nuance pozic, které se potom dají využít i v praktickém šachu. To je také jeden z důvodů, proč se v mládí věnoval koršachu třeba i velmistr v praktickém šachu David Navara, naše současná jednička.
Jste, mimo jiné, předseda Sdružení korespondenčního šachu v ČR. Co byste poradil případným zájemcům o tuto hru?
Nejjednodušší je podívat se na stránky www.skscr.cz. Zde najdou všechny potřebné informace.