Obchodní dům Kotva
Právě ona doplnila společně s Bílou labutí a Májem hvězdnou trojici neslavnějších pražských obchodních domů dvacátého století. Bílá labuť si nesla předválečnou noblesu, Máj na Národní třídě pragmatický utilitarismus a Kotva se stala ojedinělým dílem české architektury rozhraní 60. a 70. let. Po svém otevření se měla stát symbolem hojnosti a bohatství socializmu, byla největším obchodním domem v tehdejším Československu. Svým pojetím se měla zařadit nejen na první místo v tuzemské obchodní síti, ale zaujmout měla i v celosvětovém měřítku – v době výstavby se dokonce jednalo o pátý největší obchodní dům v Evropě. Ale začněme od jejího samého počátku. Pozemek proluky v Revoluční ulici u náměstí Republiky měl složitý urbanistický vývoj. Volný prostor dlouho sloužil jako zcela neformální městský zelený „park“ s možným budoucím zastavěním. Ze soutěže, vypsané ředitelstvím Obchodních domů Prior, a uzavřené k 1. prosinci 1969, vyšel z jednadvaceti návrhů vítězně návrh manželů Machoninových a jejich Ateliéru Alfa Sdružení projektových ateliérů. Nejspíše o tom rozhodla efektivita jejich řešení, díky kterému mohl projekt vyhovět maximalistickým požadavkům na prodejní plochu na malé stísněné parcele, a při tom nevyčnívat z úrovně historické zástavby. Požadovaný velký objem skryla vtipně do šestiúhelníkové plástvové půdorysné struktury, která dovolila, aby stavba ohleduplně vyplnila volnou parcelu s maximálním využitím, aniž by dala najevo svou skutečnou velikost. Tato konstrukce dovoluje maximálně uvolnit půdorys každého podlaží a přizpůsobit ho proměnlivým potřebám a rozmanitým způsobům obchodování. Tak vznikla včelí plástev Kotvy z hexagonálních modulů s litými betonovými stropy, termálními skly a plochami profilovaného hliníkového plechu. Abstraktní geometrii Kotvy obestoupily tři schodišťové věže ze zabarveného betonu. Pro kontrastní obvodový plášť byl zvolen povrch z předem zrezivělých ocelových plechů, odolných další korozi. Realizací, která proběhla v letech 1971 až 1974 a jejíž rychlost byla v domácích podmínkách jinak nedosažitelná, byla pověřena švédská společnost SIAB, která stavěla tehdy i obchodní dům Máj. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, byla hotova za necelých 30 měsíců. Když byl obchodní dům Kotva 10. února 1975 slavnostně otevřen, činila jeho prodejní plocha 22 160 m², 2000 zaměstnanců mělo denně obsloužit 75 000 zákazníků, nazvaných tehdy spotřebiteli. Slavnostní okamžik otevření Kotvy před 45 lety si nenechali ujít ani tehdejší mocní. Stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu. Místo ale nezbylo pro autory Kotvy Věru a Vladimíra Machoninovy – ti totiž byli za normalizace v nemilosti. Kotva se stala symbolem konzumu doby normalizace. Architektura Kotvy však není normalizační. Je naopak jednou z posledních výjimečných realizací české architektury konce šedesátých let. I přes nadčasové řešení celé stavby bylo po revoluci jasné, že obchodní dům bude potřebovat nejen generální rekonstrukci ale i nový obchodní a prodejní model. Od roku 2008 procházela Kotva rekonstrukcí za provozu, kdy byla konzultována s autorkou celého díla a dokončena v listopadu 2010. I díky tomu se podařilo nejen zachovat, ale hlavně také obnovit ty nejdůležitější architektonické prvky. A zdá se, že dál úspěšně slouží současným konzumentům i dnes.