Vyšehořovice – obec s několika zříceninami
Autobusem číslo 344 z Černého Mostu dojedeme do obce Horoušany, kde vystoupíme a vydáme se po silnici směr Nehvizdy. Před modrým můstkem nad silnicí E 65 odbočíme doleva na cestu, po níž asi po jednom kilometru dojdeme k pomníku parašutistů a informační tabuli o událostech. Na tomto místě 29. 12. 1941 seskočili Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří se podíleli na atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Seskočili ale na jiném místě, než bylo naplánováno. Měli seskočit u Ejpovic u Plzně. Gabčík se při seskoku zranil. Výstroj si schovali u zahradníka Sedláčka v zahradním domku, kde i přečkali svoji první noc. Výstroj si poté postupně odnášeli. První dveře, na které Jan Kubiš zaklepal, byly dveře fary v Nehvizdech. Od faráře Františka Samka se dověděli, kde jsou. Farář jim zprostředkoval i spojení s dalšími lidmi. Zajímavé je, že jeho gestapo nikdy nezatklo. Zemřel po válce v roce 1961. Za pomoci mlynáře Bumana z Horoušan navázali Gabčík s Kubišem spojení s odbojovou organizací, která jim poskytovala byty v Praze a další pomoc. Od jejich pomníku se vrátíme zpět k modrému můstku, který přejdeme. Dojdeme na náves v Nehvizdech s kostelem sv. Václava, kde prosil o pomoc Kubiš. Původně románský kostel byl několikrát přestavovaný. Vedle něho najdete další pomník obětem válek, kde je i pamětní deska parašutistů. Od kostela pokračujeme vlevo a ulicí Toušeňskou vpravo. Přejdeme semafor a jdeme rovně po cyklostezce mladou lipovou alejí, která byla vysázena ke stému výročí založení Československa a posléze pokračujeme ulicí Na Zámku podél nových domů k hřišti. Před hřištěm odbočíme doprava k silnici a po ní míříme doprava nahoru. Na křižovatce s restaurací pokračujeme doleva. Kolem autobusové zastávky dojdeme po silnici do Vyšehořovic. Přímo v centru nás upoutá zřícenina gotické tvrze. Ve druhé polovině třináctého století, při novém kolonizačním vysazení, zde vznikla vesnice s pravidelnou silniční zástavbou. Při její jižní straně vystavěla vyšehradská kapitula románsko-gotický kostel sv. Martina a při její severní straně byl vybudován poplužní dvůr s raně gotickou tvrzí.
Nejstarší stavbou byla čtverhranná obytná věž. Objekt tvrze byl ještě v druhé polovině 17. století obyvatelný, ale vrchnost jej využívala už převážně jen k hospodářským účelům. V polovině minulého století byly věž i ostatní stavby tvrze z velké části zříceniny a těmi zůstávají dodnes. Tvrz je bez problémů přístupná, ale raději se ohlaste na vrátnici vedle vjezdu do dvora. Další velmi zajímavou zříceninou je kostel sv. Martina. Původní jednolodní pozdně románský kostel byl v druhé polovině čtrnáctého století pozdně goticky upraven a rozšířen o věž před západním průčelím. V roce 1677 kostel vyhořel a až v roce 1769–70 bylo přistoupeno k odstranění částí vyhořelé stavby a výstavbě nového barokního kostela. Dodnes se z původního kostela dochovala pouze věž a samostatně stojící zříceniny čtvercového románsko-gotického presbytáře postaveného z řádkových pískovcových kvádrů. V jižní stěně je široké gotické okno s lomeným záklenkem, dodatečně proražené ve druhé polovině čtrnáctého století. Ve vrcholu východního štítu se zachovala kamenná deska s vytesaným otvorem ve tvaru kříže, který osvětloval spolu s dalšími dvěma okénky prostor bývalého krovu. V severní stěně je raně gotický sanktuář ukončený lomeným záklenkem. Vnitřek presbytáře je sklenut těžkou křížovou klenbou bez žeber. Na jižní straně presbytáře roste mohutný břečťan, který v roce 1913 zasadil zdejší dlouholetý farář J. Houdek. Jeho hrob se nachází před presbytářem. Dále patří k areálu zřícenina zvonice z druhé poloviny patnáctého století, která vyhořela roku 1677. Je to mohutná čtyřboká stavba. Proti ní stojí budova bývalých chlévů. Vyšehořovice se vám budou zaručeně líbit. Pokračujeme po hlavní silnici dolů ven z obce, na třetí křižovatce u domu č.p. 31 odbočíme na polní cestu mezi domky, kde se ocitneme před potokem Výmola a jdeme doprava podél něj proti proudu. Později pokračujeme horem po louce a na jejím konci se dáme doprava nahoru na polní cestu lemovanou křovím, až dojdeme k závoře.
Vyjdeme u silnice a zde se dáme doleva do Horoušan a zde doleva k rybníku, u kterého už jsme dnes byli. Za hospodou odbočíme doleva a ulicí Šámalova se dostaneme ven z obce. U cedule okres Kolín jdeme doprava zpevněnou, posléze polní, cestou. Dojdeme na rozcestí s domy a zde pokračujeme stále rovně. Na kraji Úval zamíříme vlevo dolů směr koupaliště. Kolem něho projdeme a na větší křižovatce odbočíme doprava, kde se napojíme na zelenou turistickou stezku směřující k nádraží v Úvalech, odkud vlakem dojedeme zpět do Prahy. Máme za sebou krásných dvacet kilometrů.