Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Nuselská tajemství

Nejstarší zmínka o Nuslích pochází z roku 1088, kdy byly darovány králem Vyšehradské kapitule. Postupně spolu splynuly tři lokality – Dolní Nusle, horní část Pankráce, Nusle údolí. Roku 1922 byly přidány ještě s Krčí a Michlí do takzvané Velké Prahy. V roce 1960 se jedna část Nuslí stala součástí čtvrtého městského obvodu a druhá Prahy 2.

Do zastávky Na Veselí v pražských Nuslích dojedeme tramvají číslo 18. Od ní se vrátí me pár metrů a vejdeme do ulice U Libušiných lázní. Tou dojdeme do parku Jezerka, kde se dáme vlevo dolů. Kdysi zde býval rybník, jenž se ztotožňoval s bájným pramenem, ve kterém se koupala Libuše se svou družinou. Původně plocha náležela k usedlosti Šustrovka. Ve třicátých letech minulého století byly postaveny okolní činžovní domy a po roce 1946 vznikl park. Velké výškové rozdíly původní rokliny byly upraveny terénními navážkami podle návrhu zahradních architektů Jiřího Novotného a Jaroslava Schollara. Najdeme zde cesti čky, rybníček, lavičky, dětské hřiště, pomník obětem druhé světové války i vzrostlé stromy. Mezi nimi jeden památný – platan javorolistý. Roste pod budovou divadla u rybníčku. Vpravo mineme hudební kubisti cký altán. Kdysi pod ním bývala barokní sala terrena. Naproti stojí budova dnešního divadla Na Jezerce. Původně usedlost Šustrová, později hosti nec. Název Jezerka získala roku 1835 po přestavbě na zámeček, jehož reprezentační pokoje vymaloval v polovině devatenáctého století J. Navráti l. Ale malby se nedochovaly. Roku 1912 objekt od pana Novotného koupila obec Michle napůl s michelskou Občanskou záložnou. Záložna později prodala svou část Rudolfu Zárubovi, který provozoval na Jezerce hosti nec s kavárnou. Jemu poté pronajala roku 1924 svou polovinu také obec Michle. Restaurace byla v roce 1948 zrušena. Podnájemníci byli přestěhováni a celý uvolněný objekt získala obec Nusle. V 70. letech 20. století prošla Jezerka přestavbou na televizní studio Čs. televize. V květnu 1973 se odsud vysílalo barevné vysílání. V roce 1990 se část majetku vráti la rodině pana Záruby, kterou v roce 1999 odkoupila městská část Prahy 4. Došlo k rekonstrukci a jejímu kulturnímu využívání. Od roku 2004 zde působí Divadelní společnost Jana Hrušínského. Projdeme kolem pokladny a restaurace nahoru, projdeme bránou a vyjdeme v ulici Na Jezerce, kde zahneme doprava. Po pár metrech hned odbočíme doleva do ulice Na Květnici. Na pravé straně si všimneme vily z dílny architekta Franti ška Krásného a po chvilce půjdeme kolem dvojdomu se sgrafi tovou výzdobou od malíře Ladislava Ehrlicha. Na křižovatce pokračujeme stále rovně ulicí Na Květnici, kde si prohlédneme vilu, jejíž vchod zkrášluje reliéf sochaře Josefa Matějů znázorňující manželskou dvojici. Za sousední vilou zabočíme na schodiště, z něhož je krásný výhled na Prahu. Sejdeme u kostela sv. Václava, u nějž se dáme doprava ulicí Pod Vilami. Před druhou křižovatkou po levé ruce stojí vila čp. 772, jež patří herci Janu Hrušínskému. Za brankou nad schody je pamětní deska jeho otce, herce Rudolfa Hrušínského. Vrátí me se zpět ke kostelu a jdeme stále rovně, až dojdeme do ulice Svatoslavova. Zde pokračujeme doleva na náměstí Generála Kutlvašra, který byl jeden ze spoluzakladatelů legií v Rusku a roku 1928 se stal nejmladším generálem čs. armády.

Jeho pamětní desku najdeme na Nuselské radnici, jež stojí v dolní pravé části náměstí . Proti radnici je hospoda U Bansethů, kam chodíval také spisovatel Jaroslav Hašek. My se vydáme dolů ulicí Táborská. Vlevo je secesní dům architekta Karla Hannauera s velkým reliéfem okřídlené ženy a pávem. Na protějším domě na balkoně můžeme vidět znak města Nusle. A to už jsme na náměstí Bratří Synků. Jméno má po komunisti ckých novinářích Otovi a Viktorovi Synkových, kteří byli popraveni 1941 gestapem. Vzniklo na místě, kde stával zámeček a jeho hospodářský dvůr. Zde bychom našli další významné domy, jako např. čp. 473 s vyhlášeným železářstvím, čp. 472 s malbami J. Fischera na téma pěstování, zpracování vína. Žil zde obchodník s vínem K. Boháček. Prodával i bylinný likér Fidlovačka. V parku je Baštova zmrzlinárna a před ní si můžeme vyzkoušet Poesiomat. Ten tu nechal postavit známý kavárník Ondřej Kobza. Naši procházku zde dnes skončíme. Vydáme se na tramvaj a dojedeme, kam potřebujeme. Zdrávi došli! 

KČT, odbor Praha – Karlov, oddíl TurBan, Marta Kravčíková