Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

STALO SE V ÚNORU

Bohumil Svozil 

Významný český literární kritik, historik a redaktor Bohumil Svozil by se letos 18. února dožil rovných devadesáti let. Narodil se v Praze, v dnes již neexistující porodnici na Štvanici. Není bez zajímavosti , že podstatnou část svého života prožil v Nových Butovicích. Tatí nek pocházel z hanáckých Příkaz a byl řidičem majitele Sigmy Lutí n, maminka se narodila ve Stránčicích. Společně bydleli na pražské Letné. Po maturitě na gymnáziu vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a maďarštinu. Již za studií začal přispívat do divadelních a literárních periodik. Po studiu jej, jako každého mladého muže v té době, čekala vojenská služba. Po návratu v roce 1960 nastoupil jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel. V osmdesátých letech zde vedl redakci současné prózy a nakladatelství zůstal věrný až do roku 1991. Jedinou výjimku tvořily roky 1965-1968, které strávil na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd, kde později svoji literární kariéru také ukončil. Jeho knižní prvoti nou byla studie Vůle k intelektuální poezii zaměřená na základní rysy poezie básníka Miroslava Holuba, která byla na dlouhou dobu režimem zakázána. Specializoval se na literaturu konce devatenáctého století , zejména Jana Nerudu, Františka Gellnera nebo Josefa Svatopluka Machara. Napsal celou řadu recenzí a doslovů, je autorem České literatury ve zkratce, kterou dodnes hojně využívají maturanti , a především uvedl na svět dílo Oty Pavla. Mimo vědecké práce se rád a vášnivě věnoval sportu. Byl výborný lyžař, vedl studentské lyžařské kurzy. Na svoji práci nezapomínal ani na horách a stal se správcem spisovatelské chalupy v Krkonoších na Klínovkách. Svůj příběh dopsal 13. dubna 2017. Je pochovaný v rodišti své manželky, v Bělčicích. Rád tam jezdíval a kamenný pět set let starý dům mu skýtal maximální klid a pohodu, a tak zde napsal velkou část svých prací. Jeho žena Alena se také věnuje psaní. Debutovala novelou Plechovkový svět, která připodobňuje odhozené prázdné plechovky k povrchním mezilidským vztahům. Čtenářskou pozornost neméně poutají její básnické sbírky Malinový déšť a Inti mity, které obsahují docela obyčejné básničky o lásce. Cestou literatury se nevydala pouze jejich společná dcera Dominika, která vystudovala právnickou fakultu a nyní pracuje v Evropské komisi v belgickém Bruselu. Celoživotní vědecká práce Bohumila Svozila dokládá důležitost dalšího významného dne měsíce. V roce 1999 zavedla společnost UNESCO 21. únor jako Mezinárodní den mateřského jazyka. Datum bylo vybráno na návrh Bangladéše, kde je významným dnem. Téhož dne v roce 1952 se v Dháce konala velká studentská demonstrace požadující zrovnoprávnění bengálšti ny s urdšti nou. Pákistánské ozbrojené síly protesty brutálně potlačily a zabily desítky lidí. Jako reakce vzniklo Bengálské jazykové hnutí , jehož akti vity vedly k vyhlášení nezávislosti země v roce 1971. Na světě existuje něco mezi šesti až sedmi tisíci jazyky, z nichž více než polovina je ohrožena zánikem. Přitom mateřský jazyk je důležitou součástí identity každého člověka a rozmanitost jazyků představuje kulturní dědictví lidstva, o jehož zachování je třeba pečovat. 

Andrea Říčková