Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

110 LET Sokola v Jinonicích

Sokol Jinonice vzpomíná v letošním roce 110 let od svého založení. Připomeňme si, jak to všechno začalo.



V předminulém století byly Jinonice-Butovice samostatnou dvojobcí. Obyvatelé se dozvěděli o sokolském hnutí založeném dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. Sokolská myšlenka a idea je natolik zaujala, že o její správnosti dokázali přesvědčit i své vrstevníky v domovské obci. Rozhodli se založit tělocvičnou jednotu Sokol i zde. Do dnes již zbouraného hostince Na Růžku byla svolána zakládající valná hromada. Odpůrcům hnutí se tehdy podařilo vzniku Sokola zabránit. O měsíc později, 14. února 1897, byla v hostinci U Jurisů (U Novotných) přece jen tělocvičná jednota Sokol Tyrš založena. Prvním starostou byl zvolen bratr Václav Vlasák, náčelníkem bratr František Kubr. Během uplynulých sto deseti let se ve funkci starosty vystřídalo sedmnáct bratří. Založená jednota měla 70 členů. Ženy začaly v naší jednotě cvičit až v roce 1910. V roce 1912 byl ustaven první ženský správní výbor s náčelnicí sestrou K. Loučkovou. Kritickými byly roky 1914 až 1918, kdy zuřila první světová válka. V roce 1915 byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Po dobu této války se však díky obětavosti některých bratří udržovalo cvičení žáků a dorostenců. Po válce počet členů vzrůstal. Do roku 1922 už jich bylo 280. Tento trend pokračoval až do roku 1941 (400 členů). Členové Sokola se scházeli a cvičili v malých sálech jinonických a butovických hostinců - U Jurisů (1897-1908), Na Růžku (1908-1919) a Na Staré (1919-1926).

Již v roce 1908 byl ustanoven odbor pro postavení vlastní tělocvičny. Předsedou stavebního výboru byl zvolen bratr Karel Kubík. Pořádaly se dobrovolné sbírky, různé kulturní a tělocvičné akce. První sbírky přinesly 123,90 K. To byly v roce 1908 slušné peníze. V roce 1914 činilo jmění stavebního odboru 3 149,19 K., začátkem roku 1920 to bylo 9 103,26 Kč a v roce 1923 už 34 817,33 Kč. K dokreslení nezištnosti a obětavosti bratří stojí za zmínku čin bratra Václava Balouna, který v roce 1912 věnoval na stavbu sokolovny pozemek. Sokolovna však na něm nestojí. Zakoupen byl pozemek větší o 1 318 čtverečních sáhů. Na tomto místě se započalo v roce 1923 se stavbou budovy podle plánů bratra ing. arch. J. Krále.

V roce 1926 byla u příležitosti příprav VIII. všesokolského sletu sokolovna slavnostně otevřena. Budova byla tehdy oceněna na 640 000 Kč. Dluhy na ní dosáhly částky 180 000 Kč. Na subvencích bylo poskytnuto pouhých 5 000 Kč. Musíme se tedy i my sklonit před nesmírným úsilím a obětavostí našich předků. Byli to vzácní a pracovití lidé.

Činnost jednoty byla tehdy velmi bohatá. Byla rozdělena a řízena různými sbory. Byly to např. sbor cvičitelský, vzdělavatelský (jemu podléhaly odbory dramatický, loutkářský, recitační, pořadatelský, pěvecký, stavební a biografický).

V roce 1941 byla činnost Sokola zakázána a majetek zabaven. Osm členů naší jednoty zahynulo v nacistických žalářích nebo v boji s okupanty. Po ukončení druhé světové války se znovu aktivizovala činnost sokolského hnutí. Práce se opět chopili všichni členové z předválečného období. Jejich počet vzrostl na 480. Hlavní úsilí bylo zaměřeno ve všech odborech na přípravu XI. všesokolského sletu v roce 1948. Přišel však únor 1948 a rázem bylo všechno jinak. Po únoru - ještě před sletem - bylo několik členů výboru opět uvězněno. S určitostí víme o bratru Oldřichu Kožíškovi, Rudolfu Riedlovi a bratru Janu Herberovi. Ti sice byli po kratší době z komunistických žalářů propuštěni, ale pro Sokol nastaly zlé časy, které trvaly 41 let. V roce 1968 probleskla jiskřička naděje na obnovení sokolské ideje, ta však vstupem okupačních vojsk Varšavské smlouvy zhasla. Obnovení občanských svobod v listopadu 1989 umožnilo také obnovení činnosti Sokola, násilně přerušené po únoru 1948. Z iniciativy věrné gardy Sokola, zvláště bratra Aloise Šíly, sestry Miloslavy Heimové a bratra Jana Čuby, došlo i v Jinonicích (9. dubna 1990) k ustavující schůzi. Už na této památné schůzi vzešel zásadní požadavek - navrácení sokolského majetku těm, kterým byl odcizen, aby mohla být co nejdříve obnovena tělocvičná činnost jinonického Sokola. Po dlouhých jednáních se nově zvolenému výboru jednoty podařilo získat hlavní část sokolského nemovitého majetku. Tím se začala psát nová kapitola Tělocvičné jednoty Sokol Jinonice.


Činnost jednoty se začala rozbíhat všemi směry. V současné době zajišťujeme pravidelná cvičení např. v následujících oddílech: tělo¬cvičná všestrannost (cvičení rodičů s dětmi, předškolní děti, mladší a starší žákyně, žáci, dorostenky, ženy a seniorky), sportovní oddíly (dívčí basketbal, volejbal, nohejbal, tenis, rock and roll - dívčí formace), máme i divadelní soubor a oddíl společenského tance. Pořádáme sokolské plesy, dětské karnevaly, akademie a různá sportovní klání i na republikové úrovni. To, že se k sokolu vrátili staří pamětníci a byli správným příkladem pro své nástupce, je na naší sokolovně a bohaté činnosti patrné na první pohled.

Karel Klír