Víte, kde jsou Nahoruby?
Vydáte se, třeba vlakem, nejdřív do Benešova a před nádražím nastoupíte do autobusu č. 454 do zastávky Křečovice, Nahoruby. Obec patří mezi nejstarší u nás, od 14. století zde sídlili vladykové z Nahorub. Z návsi se vydáte po žluté značce kolem rybníčku. Pokračujte pořád po silnici, až uvidíte směrovku ke klášteru. Dorazíte do Poličan až ke vstupní bráně kláštera. Nebojte se vstoupit. Při založení kláštera v roce 2007 měla zdejší komunita šestnáct členek. Klášterní kostel byl vysvěcen 28. července 2012 kardinálem Vlkem. Je zasvěcen Blahoslavené Panně Marii, Matce jednoty křesťanů. Klášter sester trapistek v Poličanech byl povýšen na opatství 29. července 2018. Den nato byla za první abatyši zvolena Sr. Lucie Paola Tartara. Sestry, žijící dle řehole sv. Benedikta, pracují v sadech, pěstují zeleninu, vyrábějí hořčice, mar- Ulice Neustupného Najdete ji v pražských Stodůlkách.
Vychází severozápadním směrem z ulice Chlupovy a po dvojím zalomení západním směrem končí smyčkou. Pojmenována je po českém archeologovi a vysokoškolském pedagogovi Jiřím Neustupném. Narodil se 22. září 1905 v Plzni. Nejprve studoval dějepis a zeměpis s pedagogickým zaměřením na slovanskou filologii a etnologii, kterou si rozšířil o prehistorickou archeologii. Vše na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1928 dosáhl titulu PhDr., v roce 1962 pak titulu DrSc. Věnoval se období paleolitu a eneolitu, postupně se zaměřil na teorii a metodologii a obecné otázky pravěku. Až do 60. let 20. století prováděl terénní výzkumy – halštatské mohyly Újezd u Sv. Kříže, neolitického sídliště u Hlubokých Mašůvek, eneolitického sídliště Kaliště a hradiště u Brloha. Byl členem mnoha odborných organizací: od roku 1946 Archeologické komise ČAVU, později Archeologické komise ČSAV a od roku 1966 i místopředsedou světového archeologického kongresu v Praze. Redigoval odborná periodika - např. Obzor prehistorický, v Národním muzeu edici Fontes archeologici Pragenses a od roku 1969 Průvodce pravěkem. Během svého působení podnikl řadu studijních i výzkumných domácích i zahraničních cest. Vedle praktické archeologie se významně věnoval teoretické muzeologické činnosti. Již v letech 1926–1946 byl tajemníkem Svazu českých muzeí, od roku 1950 přednášel muzeologii a vedl jím vytvořené Středisko pro výuku muzeologie FF UK při Národním muzeu. Napsal naše první příručky muzeologie a zasloužil se o moderně pojaté expozice Národního muzea (např. Pravěké dějiny Čech). Aplikoval první proudovou vitrínu Pravěkých dějin na našem území, která s adaptacemi trvá dodnes. Z jeho podnětu a pod jeho řízením proběhly stovky přednášek v Národním muzeu. Také jeho syn, Evžen Neustupný, se stal významným českým archeologem. Jiří Neustupný zemřel 28. srpna 1981. Dan Novotný melády, oleje a bylinkové čaje, ale malují i ikony. Když načerpáte novou energii, vraťte se k pravotočivé zatáčce. Z ní se vydejte doleva polní cestou krajem pole, pak lesem kolem posedu až na rozcestí se zelenou značkou. Dáte se vlevo po zelené a dojdete lesem až na větší rozcestí. Zelená sice pokračuje do Nové Živohoště, ale vy ji opustíte a dáte se doprava pěknou pevnou cestou. Dorazíte až k pomníku husitské bitvy u Živohoště. Ta se stala první bitvou husitských válek. Patrně největší skupina plzeňských, klatovských, domažlických a sušických stoupenců se před odjezdem na celozemský pražský husitský sjezd shromažďovala v Žinkovech. Na výzvu kněze Václava Korandy přicházeli bez poutnických holí, které tu vyměnili za zbraně. Vyrazili směrem na Březnici a dalšího dne pokračovali do Nového Knína, kde se chtěli uložit k noclehu.
K nim dorazila spěšná zpráva od západočeských poutníků, kteří přebrodili Vltavu a spatřili množství nepřátel. Bylo přivoláno na pomoc dalších asi tři sta poutníků, kteří se chtěli připojit k silné skupině v Novém Kníně. Cestu jim přehradilo asi 1 300 katolických rytířů pod velením Petra ze Šternberka. Proti nim stálo nejprve necelých 300 poutníků, k nimž se poté přidalo na 4 000 husitů ze západních Čech. Husité vedeni Břenkem ze Švihova a Chvalem z Machovic se opevnili na kopci nedaleko Živohoště. Odrazili útok, při kterém byla řada husitů zabita, zraněna nebo zajata. Když ovšem Petr ze Šternberka uviděl množství bojovníků s korouhvemi táhnoucí na pomoc, ujel i se zajatci do Kutné Hory, kde je hodili do štoly. Poutníci druhého dne pochovali mrtvé a bez úhony došli do Prahy. Bitva sice nebyla co do rozsahu významná, ale mezi zastánci myšlenek J. Husa a katolickým panstvem se poprvé ujaly vlády zbraně. Od pomníku se dejte doleva po silnici, až narazíte na žlutou značku. Ta vás dovede zpátky do Nahorub. Přeji krásnou, asi 6 kilometrů dlouhou procházku. Pro orientaci jsem použila mapu KČT č. 38 Hřebeny a Slapská přehrada a č. 40 Benešovsko.