K poctě kronikáře Františka Vlasáka
Stodůlecký kronikář František Vlasák by se v květnu dožil 105 let. Díky němu se může Praha 13 pochlubit unikátní kronikou obrovské kulturní hodnoty.
Kronikář Vlasák, povoláním malíř pokojů, osobitým stylem popisoval dění v letech 1956 až 1990 ve Stodůlkách, přičemž čerpal z historických pramenů, tisku i literatury. Prokázal velký rozhled a také výtvarné nadání, protože proložil krasopisný text stovkami zdařilých barevných ilustrací.
Právě k poctě Františka Vlasáka byla v atriu radnice uspořádána výstava „Kronika a kronikáři“, která přiblížila jeho osobnost, významné momenty dějin Stodůlek jeho očima i ukázky práce dnešní kronikářky Věry Opatrné, která má nelehký úkol navázat na Vlasákovo dílo. Díky pečlivé přípravě autora výstavy Bohdana Pardubického si mohli návštěvníci prohlédnout nejzajímavější ilustrace, kreslené mapy i popisy zajímavých událostí.
Slavnostní vernisáže, která se uskutečnila v úterý 6. března, se zúčastnil starosta David Vodrážka, současná kronikářka Prahy 13 Věra Opatrná a kronikářův syn František Vlasák. Přišli také žáci z blízkých základních škol Mezi Školami a Fingerova. Starosta vyzdvihl význam stodůlecké kroniky i uchovávání památek minulosti pro příští generace a kronikářka vyzvala k pomoci při shromažďování dobových fotografií a dokumentů.
František Vlasák mladší, který stejně jako otec pracoval jako malíř pokojů, i když živnost jim sebrali, svého otce velmi obdivoval. „Byl to hlavně velmi pracovitý člověk,“ vzpomíná. „Jako kluk jsem mu musel chodit pomáhat. Měli jsme tenkrát živnost u Glaubiců na Malostranském náměstí a sklad v Ledeburském paláci. Kromě svého zaměstnání otec ještě nadšeně hrál ochotnické divadlo v Dělnickém spolku a v Osvětové besedě. Pamatuji si, že ještě v 85 letech chodil lidem malovat byty. Kroniku začal psát v roce 1956, když se k tomu nikdo jiný neměl. Měl už nějaké poznámky z dřívějška a také materiály po dědečkovi. Děda byl sice zedník, ale byl velmi sečtělý, měl velikou knihovnu a když se dralo peří, četl ženským z knih.“
Syn pana Vlasáka neměl na pokračování v kronice čas. Teď, když je v důchodu, se ale začal o historii Stodůlek, zejména jednotlivých domů a usedlostí, mnohem více zajímat. Pečuje také o rodinnou kroniku rodu Vlasáků, jejichž předky jeho otec vypátral až do roku 1683. Z výstavy věnované svému otci měl velkou radost. „Jsem velmi vděčný organizátorům výstavy za ocenění práce kronikáře, které se můj otec, od jehož smrti letos uplynulo 15 let, věnoval přes 30 let. Poděkování patří zvláště starostovi Vodrážkovi a panu Pardubickému.“
Zvláštní shodou okolností byly právě v době výstavy objeveny krabice s některými dalšími dokumenty a fotografiemi, které pan Vlasák starší při psaní kroniky shromáždil. Těmto dosud nezveřejněným materiálům se ve STOPu samozřejmě budeme ještě věnovat.