Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Mým snem je zřízení útulku pro zvířata

Mým snem je zřízení útulku pro zvířata

Seriál, ve kterém si vážně i nevážně povídáme s radními Prahy 13, pokračuje již čtvrtou částí. O rozhovor jsme tentokrát požádali Gabrielu Kloudovou, která je první ženou ve funkci zástupce starosty Prahy 13.

Kdy se váš život spojil s naší městskou částí, jste místní rodačkou?
To ne, narodila jsem se na Bulovce a v Praze prožila jen prvních pár let, kdy jsme s rodiči bydleli u babičky. Dětství mám spojené s Mělníkem, kde jsem chodila do základní školy a později do víceletého gymnázia. Do Prahy 13 jsem se přestěhovala den poté, co jsem složila maturitu, a už jsem zde zůstala. Takže tady žiji celý svůj dospělý život.

Jakou jste měla jako dítě představu o svém zaměstnání?
Tatínek je chemik, takže jsem si myslela, že budu dělat to, co on. Když ostatní děti kreslily krajinky, já jsem malovala uhlovodíkové řetězce, které jsem u něj okoukala. Ale všechno bylo nakonec jinak.

Jak?
Skutečně jsem začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické, ale nakonec jsem se rozhodla věnovat pouze studiu podnikového managementu. Na dobu studia moc ráda vzpomínám. Jak na skvělé profesory, tak na spolužáky, z kterých se, troufám si říci, záhy stali mí životní přátelé, o které se mohu vždy opřít.

A co zaměstnání? Jste mladá, je práce na radnici vaší první?
Ne, první práci jsem měla již ve čtvrtém ročníku gymnázia jako delegátka v cestovní kanceláři. O prázdninách jsem pracovala také v zahraničí. Během vysokoškolských studií jsem se věnovala práci v politice. Prošla jsem řadou organizačních činností, včetně centrální volební kampaně. Měla jsem možnost hodně pracovat s lidmi. Díky tomu jsem pochopila, jak je pro tuhle práci důležité vědět, co lidé opravdu chtějí a potřebují.

Takže přes vaše mládí máte hodně pracovních zkušeností. Určitě víc, než většina vašich vrstevníků.
To je možné. A i když práce spojená se studiem mě připravila téměř o všechen volný čas, nelituji. Získala jsem mnoho zkušeností a navíc jsem poznala celou řadu velmi zajímavých a chytrých lidí, od kterých jsem měla možnost se hodně naučit. A potkávám je stále.

Ovlivnily vás nějakým způsobem profese vašich rodičů?
Maminka je primářkou oddělení následné péče, tatínek je kancléř Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jak je vidět, cestou svých rodičů jsem se opravdu nevydala. Profese maminky mě ale ovlivnila jinak – ve vztahu ke starším a nemocným lidem.

Jste trémistka?
Úplně neuvěřitelná. Mám ale výhodu, že jakmile jde do tuhého, všechno ze mě spadne.

Byla jste zvolena radní Prahy 13 a vůbec první zástupkyní starosty naší městské části. Jak se vám spolupracuje s vašimi kolegy místostarosty?
Naprosto skvěle. Mám výborné kolegy, kterých si nesmírně vážím a myslím, že se nám podařilo vytvořit dobrý tým. A protože z lidských vlastností preferuji především spolehlivost a loajalitu, jsem ráda, že žádnému z mých kolegů nechybí.
Že jsem žena, to doufám nikomu nevadí. Dnešní doba dává ženám víc šancí, aby se pracovně prosadily. Nezastávám ale názor, že je nutné zajišťovat zastoupení žen ve vedoucích funkcích nebo v politice prostřednictvím procentuálních kvót. Na všech místech by měli být lidé, kteří své práci rozumějí, chtějí a dokáží ji dělat co nejlépe, a není podstatné, zda jde o muže, či ženu.

Co spadá do vašich kompetencí?
Mám na starosti ekonomiku městské části, rozpočet a fondy Evropské unie. Před krátkou dobou byl schválen rozpočet pro rok 2007. Musím opakovaně poděkovat všem svým kolegům, kteří se na jeho přípravě podíleli. Každý z nich odvedl skvělou práci. Od 1. ledna 2007 může naše městská část žádat o dotace z fondů EU. Všechno je ve fázi příprav, ale určitě naše čtenáře v některém z následujících čísel s celou problematikou seznámím. V současné době se připravuje zpracování Koncepce rozvoje městské části Praha 13 v letech 2007 – 2013. Protože naší prioritou je, aby se rozvoj třináctky ubíral v souladu s přáními a potřebami občanů, byli bychom rádi, aby se do přípravy tohoto dokumentu aktivně zapojili (viz str. 2).

Vaše pracovní nasazení je velmi vysoké. Vyžadujete stejné i od svých podřízených?
Ano i ne. Netrvám na tom, aby moji podřízení seděli hodiny v kancelářích. Pro mě jsou důležité výsledky a respektuji to, že se někomu lépe pracuje večer doma. Když je práce včas a dobře udělaná, jsem spokojená. Mám štěstí, že mám kolegy, kteří jsou, jak se říká, správnými lidmi na správných místech.

Jako zástupkyně starosty se účastníte i nejrůznějších akcí.
Zatím jich mnoho nebylo, ale ty, na kterých jsem byla, se mi opravdu líbily. Třeba Ukradené Vánoce Městské části Praha 13 na Staroměstském náměstí byly dokonalé. Doufám, že se stejně líbily i dětem, pro které především jsme je dělali.

V našem seriálu jste první, s kým se mohu bavit o typicky ženských záležitostech. O módě, kosmetice a tak. Sledujete módní trendy?
Tak to vás zklamu. Nepatřím mezi ženy, které nadšeně prohlížejí časopisy a sledují poslední výkřiky módy. O tom, jak se budu oblékat, vždy rozhodovala moje práce. Nikdy jsem si nemohla dovolit ráno přijít v džínách a tričku. A nákupy? Většinou si kupuji věci během dovolené. Jindy prostě nemám čas. Ale i tak nakupuji rychle, nejsem schopná strávit hodiny třeba vybíráním bot. Nepreferuji ani žádnou značku. Když něco potřebuji, koupím si to, ale příliš o tom nepřemýšlím. Nosím dlouhé vlasy, takže se už minimálně dva roky vyhýbám i kadeřníkům. Snad jediná věc, na kterou si opravdu potrpím, je kvalitní parfém.

Tak to bylo rychlé. Co takhle vaření, praní, žehlení a další domácí práce?
Nic z toho, co jste vyjmenovala, není mojí silnou stránkou. Žehlím ve spěchu, většinou ráno, až když se rozhodnu, co si vezmu na sebe. Samozřejmě, že uklízím, ale žádné nadšení to ve mně nevzbuzuje. To se spíše věnuji kutilství, nejraději montuji nábytek. V podstatě všechno, co doma mám, jsem si smontovala sama. To mě baví víc, než vařit svíčkovou.

Když už jste zmínila montování nábytku, prozradíte nám, čím jste se nechala inspirovat při zařizování svého bytu?
Oceňuji prostor a jednoduchost a tím jsem se řídila i při výběru zařízení. Mám ráda umění, především obrazy, takže i můj byt je takovou malou galerií.

Jak se vám bydlí na třináctce?
Praha 13 se bezesporu stává stále lukrativnějším místem jak pro bydlení, tak pro podnikání. Většina občanů bydlí, stejně jako já, v paneláku. Asi všichni bychom uvítali, kdyby původní panelová zástavba dostala nový barevnější kabát. Potřebujeme také lepší infrastrukturu, zejména více parkovacích míst. Jinak žádné výrazné připomínky nemám. Zázemí pro občany je podle mě dobré. Počínaje dopravním spojením do centra, životním prostředím, Centrálním parkem, nákupními a sportovními centry a konče širokou škálou možností využití volného času. Ale pouze můj názor není směrodatný, důležitější je znát preference našich občanů. Proto doufám, že se zapojí do přípravy již zmíněné koncepce rozvoje naší městské části.

Kde nejraději trávíte volné dny a dovolenou?
Víkendy a volný čas z větší části prospím. Jsem šťastná, když si najdu chvíli na posezení s přáteli nad sklenkou dobrého bílého vína. Když si mohu dovolit odjet na delší dovolenou, nejraději ji trávím v San Francisku, kde žije část mé rodiny. Spojím tím dvě příjemné věci, setkám se s blízkými lidmi a zároveň navštívím město, jehož atmosféra mě vždy okouzlí.

Co byste si pořídila, kdybyste vyhrála ve sportce? Máte nějaký zatím nesplněný sen?
Sportku nesázím, nevěřím, že bych při tak malé pravděpodobnosti někdy vyhrála. Věřím ale, že si jednou splním svůj sen – zřízení útulku pro zvířata.

Eva Černá