Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Z Hájů přes Pitkovice do Uhříněvsi

S elánem vykročte ze stanice metra Háje od bronzového sousoší Kosmonautů Vladimíra Remka a Alexeje Gubareva. Je oslavou jejich společného letu do vesmíru v roce 1978. Tehdy se dokončovala výstavba konečné stanice trasy C metra, která tak nesla jméno „Kosmonautů“. Dojděte k semaforům, pak stále rovně podél ulice Opatovské k autobusové zastávce Horčičkova a za ní ulicí Hlavatého. Na jejím konci se dejte do první odbočky vpravo pěšinou mezi školou a domy. Vyjdete na rozcestí, vpravo je jeden z několika Milíčovských rybníků – Křtiny. Po přejití brodu po kamenech se dejte vlevo až na hráz Milíčovského rybníku. Naproti němu je další rybníček Kančík. Na rozcestí se dovíte, že Milíčovský les je evropsky významná biologická lokalita s mokřady, tůněmi a starými stromy. Žije zde asi 335 druhů motýlů. Po naučné stezce dorazíte k dalšímu ze soustavy Milíčovských rybníků – Homolce, na jehož hrázi roste dvanáct nádherných památných dubů letních. Od roku 2007 rybník neslouží k chovu ryb a díky tomu se zvyšuje populace obojživelníků např. ropuch, vzácné kuňky obecné, zelených a hnědých skokanů i čolka obecného. Vraťte se zpátky, po zpevněné cestě doleva a u silnice zase doleva. Před prvními domy Křeslic sejděte vpravo dolů lesní cestou k lávce přes Botič. Za ní doprava kolem odpočívadla pokračujte po červené do Křeslic. Klečkova ulice Najdete ji na jižním okraji Motolského ordoviku, vychází jižním směrem z ulice K Hájům a slepě končí. Své jméno nese po českém radiotelegrafistovi a osobnosti československého odboje během druhé světové války Jindřichu Klečkovi. Narodil se 7. dubna 1913 v Oselcích u Nepomuku na Plzeňsku. V prvorepublikové armádě působil jako déle sloužící četař-radiotelegrafista. Po obsazení republiky 15. března 1939 byla armáda rozpuštěna. V červenci 1939 se oženil. Odešel do civilu a začal pracovat jako nákupčí v obchodě se smíšeným zbožím svého tchána Antonína Krotila v Hodkovičkách.

Zaměstnání mu umožnilo věnovat se odbojové činnosti a z domku v Hodkovičkách začal začátkem dubna 1940 vysílat. Večer 7. května 1941 přišlo přepadení gestapem. Na Klečku čekali marně. Kolem jedné v noci se mu podařilo z obsazené ulice zmizet přes zahrady. Uchýlil se k jinonické ilegální skupině. Výsledkem zásahu bylo zatčení deseti odbojářů z okruhu ilegální radiostanice Sparta I, zabavení dvaceti radiostanic. Na základě několika nezašifrovaných i zašifrovaných zpráv kryptologové Funkabwehru prolomili šifrovací klíč a následným řetězcem úspěšných zásahů gestapa byla síť radiostanic prakticky vyřazena. Jedinou šancí na obnovení komunikace s Londýnem zůstala vysílačka obsluhovaná Jindřichem Klečkou a Otto Linhartem. Ta byla 1. srpna 1941 přesunuta do budovy jinonického akcízu. Ilegální operátoři radiostanic podceňovali schopnosti Němců v lokalizaci míst vysílání. Netaktické umístění radiostanice v odlehle stojícím domě jinonického akcízu ulehčilo jeho zaměření. V noci z 3. na 4. října 1941 zachytil Funkabwehr opakované vysílání z okolí Jinonic. Ilegální vysílačka byla zaměřena. K akcízu dorazila zatýkací komanda gestapa, budovu obsadila, účastníky odboje zatkla, radiostanice a související dokumenty zabavila. Jindřich Klečka po napadení akcízu část depeší zničil. Uprchl po dřevěných schodech z přízemí do pat ra a zde si prostřelil hlavu vlastní pistolí. Likvidací radiostanice Sparta I došlo k definitivnímu přerušení radiotelegrafního kontaktu s Londýnem. Ostatky Jindřicha Klečky byly pohřbeny do neoznačeného hrobu na Ďáblickém hřbitově. Po válce byl Jindřich Klečka povýšen in memoriam do hodnosti poručíka. Dan Novotný Obec má ojedinělé jméno. V Čechách se neopakuje a na Moravě pouze jednou. Nejstarší dochované písemné zprávy pocházejí z časů českého krále Jana Lucemburského. Původně byla obec rozdělena na Horní a Dolní Křeslice, jedna část podléhala vlivu feudálních majitelů Průhonic a druhá církvi. V roce 1848 po zrušení roboty byly Křeslice spojeny s Újezdem a Kateřinkami. Z hlavní silnice vyjděte doprava nahoru. Vlevo je krásná skála, schody po pravé ruce vyšlápněte ke kapličce. Na jaře tu nádherně kvetou rododendrony. Od kapličky dojdete k restauraci U 2 dubů se dvěma památnými duby letními, starými asi 170 let. Za rohem se vydejte kolem obecního úřadu a pomníku padlých z první světové války. Naproti pokračujte novou zástavbou ulicí K Brůdku. Na jejím konci zahněte doleva polní cestou podél domků. Pěšinkou a lesem sejděte vpravo dolů až k lávce přes Pitkovický potok. Podél jeho meandrů po půl kilometru dojdete k Pitkovické stráni, která je součástí přírodního parku Botič-Milíčov. Chráněným územím byla vyhlášena v roce 1969 díky teplomilným rostlinám stepního charakteru. Zleva ji obejděte a vrchem dále po zelené až do Pitkovic. Jděte stále rovně až k dětskému hřišti, zahněte vlevo do ulice, kde u stodoly roste další památný dub letní. Je starý asi 160 let a býval hraniční. Odtud už dojdete k autobusu, kterým se vrátíte k metru Háje. Přeji krásnou, asi desetikilometrovou procházku. Zdrávi došli!

Marta Kravčíková, KČT, oddíl Turistická banda TurBan