Odpovídá psycholog
Odpovídá psycholog
Přišla jsem o práci
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 52 let, přišla jsem (prý z důvodu reorganizace) o práci a nevím, co dál. Na trhu práce uplatnění už asi nemám – všude chtějí mladé, flexibilní, perspektivní. Stydím se jít na Úřad práce. Manžel mě sice uživí, ale je mi to nepříjemné. Děti už jsou dospělé a vnoučata v nedohlednu. Cítím se k ničemu, stará, nepotřebná, neužitečná. Už mě ani nebaví oblékat se, upravit se…nemám proč. Co s tím?
Zatěžkávacích zkoušek proděláváme v životě všichni spoustu. Některé jsou snáze řešitelné, některé hůř. Reaktivní deprese (smutek jako reakce po nějakém těžkém osobním prožitku) může ale při neřešení přejít do chronické podoby, která je mnohem hůře ovlivnitelná. Důležitý je tedy náš přístup k obtížím. Jeden rezignuje, druhého komplikace naopak přimějí k vyšším výkonům. Někdy se zdá, že člověk na další cestu nových řešení už nemá sílu. Určitě by bylo vhodné daným obdobím projít se zkušeným psychoterapeutem.
Zásady, které Vás udrží „v chodu“ – naplánovat si den a týden (nejlépe písemně jako školní rozvrh), a potom se plánem mechanicky řídit. Vstát jako každý den, jít třeba nakoupit, do knihovny, vyvenčit psa, do kroužku keramiky, do jazykové školy…kamkoli mezi lidi. Přibude tak i důvod dbát o svůj zevnějšek. Bude pro Vás možná nemožné najít zajímavou práci, ale možná najdete nové známé, nové koníčky, nový smysl svého života. Hodně štěstí.