Putování za vodopády
Na Smíchovském nádraží nasedněte do vlaku směr Beroun a vystupte ve stanici Karlštejn. Od nádraží přejdete most přes Berounku a pokračujete stále do kopce obcí Karlštejn, původně zvané Budňany, ke hradu. Po cestě podél budňanského potoka můžete zajít k jedinému kostelu u nás zasvěcenému sv. Palmáciovi. Kolem krámků dojdete k Domu hodin s expozicí historických stolních, nástěnných a kapesních hodin, budíků i věžních strojků. V nejstarším domě v podhradí je Muzeum obchodu a betlémů s největším loutkovým, tedy Karlštejnským královským betlémem, rozkládajícím se na 80 m2. Před několikametrovými kulisami hradu Karlštejn je 46 ze dřeva vyřezaných loutek, oblečených v dobových oblecích. Ježíškovi přináší dary deset nejvýznamnějších českých panovníků v čele s Karlem IV., který mu darem přináší hrad Karlštejn. Vystoupáte až ke vchodu do hradu, ale tentokrát před ním odbočíte doprava a dáte se pěšinkou po červené značce až k silnici. Po té půjdete jen kousek. Opět vstoupíte do lesa a dojdete k památnému dubu, pod nímž si podle pověsti dělilo kořist sedm bratrů loupežníků. Kmen je bohužel napadený dřevokaznými houbami, takže je asi na sklonku svého života. Cesta vede dál po červené stále lesem asi 1,5 km, zpočátku mírně stoupá, pak je rovinka až ke Králově studni s odpočívadlem. Od ní sejdete listnatým lesem k ukazateli, od kterého se dejte vpravo ke Kubrychtově boudě. Byla postavena jako přírodní restaurace v roce 1921, kdy se „Bábinka“ Anna Svobodová provdala. Novomanželé postavili boudu s lokálem a pensionem pro majetnější turisty. Za války se přejmenovala na Kubrichtovu boudu. Po válce začali na boudu jezdit trempové.
Po předčasné smrti manžela „Bábinka“ zvládala všechno sama. Celé víkendy téměř nespala. Obsluhovala, vyprávěla, poslouchala písničky. Zemřela v roce 1983 ve věku 80 let. Dva roky nato bouda vyhořela a v devadesátých letech byla postavena Kubrychtova bouda nová. Slouží jako terénní stanice CHKO pro obnovu a ochranu Českého krasu. Od ní pokračujte po červené k nejkrásnějším místům okolí Karlštejna, bubovickým vodopádům ležícím na bubovickém potoce. Ten začíná spojením tří zdrojů v Bubovicích a vlévá se v Srbsku do Berounky. Je to v podstatě malá strouha, často bez vody, tvořící přesto v zimě zamrzající mohutné kaskádové vodopády. Studené údolí zde udrží led dlouho. Projdete romantickými místy s dřevěnými můstky, nad vodopády vedou dřevěné či kamenné schody, místy můžete sejít dolů k vodopádům. Na jejich stupních se usazuje pěnovec – odrůda travertinu. Až se dostatečně potěšíte, vraťte se ke Kubrychtově boudě a ukazateli, od něhož se dáte po žluté do obce Srbsko. Nejprve půjdete pěšinou krajem louky kolem chaty Národní přírodní rezervace Karlštejn. Listnatým lesem s mnoha skálami lemujícími pohodlnou cestu dojdete do Srbska se zvoničkou. Název obce souvisí se jménem sv. Ludmily, která přišla do Čech s družinou z Lužického Srbska. Po jejím zavraždění zůstali družiníci v okolí blízkého Tetína. Po 2. světové válce se rozběhla rozsáhlá rekreační výstavba a tak má Srbsko dnes více než 500 obyvatel. Díky protékající Berounce jsou zde časté povodně. Kdy a kam až dosahovala hladina vody můžete vidět na vodoměrné značce infocentra. Nejvýše to bylo v srpnu 2002. Zdejší lávku tehdy odnesla povodeň, ale na jaře 2003 tu stála nová a už nejen pro pěší. Po ní dojdete na nádraží a vlakem domů. Přeji vám hezký asi devítikilometrový výlet. Při toulkách k vodopádům jsem používala mapu KČT č. 36 Okolí Prahy západ.