Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Jarní plány zmizely jako jarní sníh

(„Chceš-li Boha rozesmát, pověz mu o svých plánech“)

Jaké byly vaše plány na jaro? Řekla bych, že ať byly jakékoli, dnešní situaci neočekával nikdo z nás. I naše Středisko výcviku vodicích psů v Jinonicích, Klikatá 2, se těšilo na jaro plné akcí, pečlivě jsme vybírali termíny... a následně se loučili s jednou akcí za druhou. Ať už to byla plánovaná účast na veletrhu For Pets, Den s policií, přednášky ve školách nebo účast na akci Procházka se psy v rámci doprovodného programu Pražského mezinárodního maratonu.

To zásadní rozhodování nás ale čekalo v polovině března, kdy se situace kolem šíření nákazy stávala stále naléhavější a my začali přemýšlet o možných rizicích nejen pro nás, ale i pro naše čtyřnohé svěřence, klienty a předvychovatele našich štěňat. Samozřejmě jsme si kladli otázky, zda může onemocnět pes, zda se může nákaza přenášet mezi psem a člověkem... Naštěstí se postupně ukazovalo, že přenos na psa není pravděpodobný. To nás uklidnilo, ale neřešilo to situaci, kdyby se nakazil někdo z našeho střediska, ve kterém v současné době působí devět zaměstnanců. Museli bychom všichni do karantény. Kdo by se postaral o psy? Není to práce, kterou by zvládl nezaučený člověk. Našli jsme však nečekané řešení! Kolegyně přišly s úžasným nápadem, ve kterém se spojila jejich obětavost, láska ke zvířatům i středisku a kreativita – zaměstnanci si rozebrali pejsky domů a ve výcviku pokračují individuálně. Zkušené cvičitelky pokračují ve složitějším výcviku pokročilejších psů, ošetřovatelé rozvíjejí dovednosti našich psích benjamínků. Celkem se domácí výuce těší deset psů a další dva psi si prodloužili pobyt v předvychovatelské rodině a do výcviku nastoupí později. Všichni jsme v kontaktu, chod střediska zajišťujeme z domova a výcvik na dálku sleduje a řídí naše hlavní cvičitelka Týna, která v případě potřeby poradí i na místě.

Naše práce však není zaměřená pouze na výcvik vodicího psa. Hlavním posláním je poskytovat službu zrakově postiženým osobám, která v sobě zahrnuje pomoc při výběru vhodného vodicího psa, teoretickou i praktickou přípravu klienta na převzetí psa, nácvik pohybu a orientace ve vnitřním i venkovním prostoru. Většinu těchto činností nelze vykonávat na dálku. V tom nám současná situace velmi ztížila práci. Máme vycvičené psy, kteří jsou připraveni vykonávat své poslání, ale je téměř nemožné oslovovat v současné situaci klienty, vybírat a předávat psy. Celý proces totiž není vůbec jednoduchý a krátký. Co člověk, to originál, to samé platí i u psů. Naši klienti mají nejen různý temperament, ale také velice různorodé očekávání od čtyřnohého pomocníka. Ta mohou vyplývat z životního rytmu klienta, místa bydliště, zaměstnání, rodiny... Práce na přípravě a vyhledávání ideální dvojice klient – pes je rozhodující pro úspěšné soužití. Toto se neobejde bez cestování a kontaktu s klientem. Klient má možnost vyzkoušet si více psů, následuje zaučení člověka v práci se psem v místě, kde se pes cítí doma, což je u nás ve středisku. Po úspěšném zvládnutí této fáze následuje nácvik tras v domácím prostředí klienta, kdy naše cvičitelka denně s klientem procvičuje několik základních tras a situací. Pokud klient později potřebuje další podporu, cvičitelka se za ním kdykoli vrací.
Chtěla bych říct, že na dnešní situaci vidím i pozitiva. Ukázalo se, jak obětavé a spolehlivé zaměstnance naše středisko má, cvičitel má možnost vidět chování psa v domácnosti a věnovat pozornost aktivitám, na které v běžném režimu není tolik času. Naši psí svěřenci si vedou výborně a jejich cvičitelé i ošetřovatelé odvádějí skvělou práci, ale přece jenom osobní setkávání a sdílení radostí i starostí z výcviku i života s kolegy a klienty jsou i přes všechny vymoženosti moderních technologií nenahraditelné.

Na závěr ještě něco málo o nás. Středisko výcviku vodicích psů je součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). Posláním této organizace je kromě jiného pomoci zrakově postiženým občanům stát se samostatnějšími, sebevědomějšími a najít cestu jak se zapojit do společnosti. Významnou pomoc na takové cestě poskytuje vodicí pes, který je navíc pro nevidomého spolehlivým parťákem, který je mu vždy nablízku.
Oddělení výcviku vodicích psů se stalo součástí SONS již v roce 1991. Zájem o vodicí psy narůstal, úroveň výcviku i znalosti cvičitelů také, stále však chybělo profesionální zázemí. Konečně v roce 1996 byla zahájena výstavba budovy nového střediska v Jinonicích, která byla zprovozněna v říjnu 1997 a v nezměněné podobě slouží středisku dodnes. Součástí areálu je také ubytování pro klienty, kteří se ve středisku zaučují v práci se psem. V posledních letech se u nás cvičí v průměru dvanáct psů pod vedením čtyř cvičitelek a dvou ošetřovatelek. Za dobu působení jsme klientům předali více než čtyři sta psů.
O kvalitě výcviku vodicích psů svědčí i skutečnost, že 15. dubna 1994 bylo středisko přijato za člena Mezinárodní federace škol vodicích psů (IGDF).
Už se těšíme, až se celý náš tým a naši chlupatí svěřenci opět setkáme ve středisku. Doufám, že se i s Vámi, milí čtenáři, setkáme na některé z našich budoucích akcí. 

Lenka Kreidlová,
vedoucí Střediska výcviku vodicích psů v Jinonicích