Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Poděkování i připomínky

Dobrý den,

letos v červnu to bude třicet pět let, co jsme se přestěhovali z Vršovic na okraj sídliště Lužiny. Za svůj osobní i pracovní život jsem měl možnost poznat převážnou část hlavního města Prahy a upřímně musím konstatovat, že lepší místo k životu nás asi nemohlo potkat. Sice se už také musíme vyrovnávat například s některými vestavbami nebo s vytíženými parkovacími místy, která po zavedení dalších parkovacích zón v okolí Prahy 13 stále více obsazují lidé dojíždějící do Prahy z jiných krajů, ale klady stále ještě převažují. Lužiny mají dobrou občanskou vybavenost, jsou stále vzdušné, s přiměřenou zelení včetně Centrálního parku a s krásnou okolní přírodou, například Dalejským a Prokopským údolím. Výborná je dostupnost Lužin městskou hromadnou dopravou, kterou cesta z centra Prahy k nám trvá jen několik minut. Dlouhodobě jsme také spokojeni s tím, jak přistupují k udržení standardně příznivých podmínek k životu obyvatel Prahy 13 její zastupitelé. Praha 13 se za víc než tři desetiletí vyhnula takovým negativním situacím, které se vyskytovaly v některých jiných městských částech. Málokde si obce nebo městské části udržují takovou dlouhodobou kontinuitu jejich vedení, jako v Praze 13. Za to je třeba poděkovat. Osobně jsem byl na přelomu  století pět let členem bezpečnostní rady městské části a mohu tedy dosvědčit, že i oblastem bezpečnosti, veřejného pořádku a dopravy je průběžně věnována velká pozornost. Pokud Praha 13 ustojí rostoucí tlak na parkování a houstnoucí dopravu a udrží si svoji vzdušnost a zeleň bez zbytečně zatěžující vestavby, tak si zachová potenciál být i nadále dobrým místem k bydlení.

Přes všechny zmíněné klady si nemohu odpustit poukázat i na některé věci, které jinak velmi dobrý dojem trochu kazí. Neberte to, prosím,  jako kritiku, ale jako snahu o upozornění na věci, které by snad bylo možné zlepšit a ještě více tak zpříjemnit život obyvatel Prahy 13.

Jednou z těchto věcí je například úklid veřejného prostranství. Bohužel se najde dost nezodpovědných jedinců, kterým nevadí odhodit kdekoli cokoli. Na druhou stranu ale dost plytce funguje proces nápravy následků tohoto jednání. Opakovaně jsou vidět na několika místech velké skupiny pracovníků úklidu. Až dvanáct lidí ve skupině. Určitě to není kdovíjak atraktivní a přeplacená práce, ale když už ji někdo dělá, tak by ji měl dělat pořádně. Nevím, jestli skupiny řídí nějací parťáci, ale rozhodně chybí kontrola odvedené práce. Tyto různé skupiny, ať je to například na Hůrce, Lukách, na Lužinách i jinde, se chovají obdobným způsobem. Postupují ulicemi a vnitrobloky v celých hloučcích, hrábě a lopaty za sebou většinou táhnou jako děti kačera na provázku. Občas se jeden či dva sehnou a něco vhodí do igelitového pytle. Každých pár minut se hloučky zastaví a v kruhu s cigaretami v ústech delší dobu cosi probírají. Ať je to například před školou Trávníčkova nebo na trase dětí do a ze školky a školy Mohylová, chce to dát dětem špunty do uší, aby se nenaučily ještě víc vulgarismů, než už jich znají. Jaká je výsledná práce těchto uklízecích čet je každému, kdo si projde hned po „úklidu“ kousek jejich trasy, zcela jasné.

Momentálně to na některých plochách částečně napravili pracovníci „Lesů“, kteří provádí regulaci náletové zeleně a omlazení té přerostlé. Hodně odpadu odstranili společně s odřezanými větvemi, jinde je to ale dost špatné.

Nevábně vypadá i prostředí okolo laviček na cestě na kraji Centrálního parku pod ulicí Kettnerova. Lavičky nejsou za denního světla téměř nikým využívány. Není ani proč, není to nejpřívětivější část parku s žádným výhledem kamkoli. K čemu slouží mimo běžný den je evidentní po projití okolo. Plno lahví od alkoholu, plastu, nedopalků nejen od cigaret, dokonce se zde vyskytly i injekční stříkačky. V křoví okolo lze často zahlédnou potkany. Možná je na zváženou, jestli jsou vůbec lavičky v těchto místech vhodné a potřebné.

K lavičkám ještě jedna spíš úsměvná poznámka. Dodnes jsme nepochopili, co vedlo projektanta jinak velmi pěkné promenády v Centrálním parku vedoucí od Makču Pikču s výhledem až na stodůlecký kostel otočit lavičky zády k rybníkům a k celému centru parku a nutit zde relaxující obyvatele dívat se do přilehlé, nijak zvlášť okouzlující okolní zástavby. Třeba k tomu byl vážný důvod, který nám není znám, tedy proč byl v Centrálním parku u hřiště na košíkovou pod ulicí Zázvorkova pokácen krásný vzrostlý strom, který jako jediný v této části poskytoval stín na rozpálené asfaltové cestě. Řezy na kmeni nevykazují, že by byl strom nějak vážně nemocen.

Poslední připomínka směřuje k ochraně vodního ptactva. Téměř nikdo nečte lehce přehlédnutelné osamocené cedule u obou rybníků v Centrálním parku odkazující mimo jiné na zákaz krmení, a denně se do nich vhodí obrovské množství nejen bílého pečiva, ale i čerstvého chleba. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak hodně tím vodním ptákům škodí. Roky u nás hnízdily i labutě, bohužel už asi dva roky se tady neobjevily. Za poslední roky také ostatní ptáci, kachny, potápky a lysky, vyvádějí stále méně mladých. Je dost pravděpodobné, že jim mimo nezdravého překrmování vadí i to, že prakticky nemají klid na zahnízdění. Za poslední dva roky se nejméně zdvojnásobil počet čtyřnohých mazlíčků. Je chvályhodné, že většina chovatelů po nich zodpovědně uklízí. Ne všichni si však uvědomují, že je nutné respektovat i klid a bezpečí zde hnízdících vodních ptáků. Volně pobíhající psi se v některých případech neubrání svým loveckým pudům a na ptáky doráží. Tím jim znemožňují klidné zahnízdění. Bohužel se najdou i páníčci, kteří to berou jako vtipnou zábavu nebo to alespoň ignorují. Nevím, jestli by nepomohlo několik piktogramů okolo rybníků, které by upozorňovaly na nevhodnost krmení vodních ptáků a na omezení volného pobíhání psů bezprostředně u rybníků alespoň v době hnízdění vodních ptáků.

Omlouvám se, jestli připomínky zabraly více textu než pochvala. Chci Vás ubezpečit, že klady naprosto nad vším ostatním převažují a moc děkujeme všem, kteří se starají o kvalitní a příjemné bydlení nás všech.

Jiří Červenka