Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Ovečky mezi paneláky


Pastva ovcí a koz na území Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování stepí i vlhkých luk. Tradice byla přerušena jedině po druhé světové válce. Ukázalo se, že nepasené louky začaly pomalu degradovat a ztrácela se druhová pestrost. Proto byla snaha pastvu v Praze opět obnovit. Ta probíhá především ve zvláště chráněných územích již od roku 2000. Zajišťuje a financuje ji odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Zvířata ve stádech ale nejsou majetkem hlavního města. Čtyřiadvacetihodinový dohled nad stády a vše potřebné zajišťují soukromí zemědělci smluvně. Najatí pasáčci kontrolují, zda ovce spásají jen území, která jsou k tomu skutečně určená. Množství zvířat a délka pasení se přizpůsobuje spásané lokalitě a momentálnímu vývoji počasí. Po skončení sezony se zvířata vrací zpět do svých domovů. Pro rozvoj biodiverzity na loukách je nejlepší kombinovat ovce a kozy. Ovce spásají především trávu, kozy si často pochutnají i na nějakém tom „nechtěném“ keříku. Významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření plošek bez vegetace vydupaných až na holou půdu. Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším a často vzácným druhů rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst. Na holé plošky půdy je vázána i celá řada bezobratlých živočichů. Ve stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. Ten si nedokáže vytvořit komůrky v půdě porostlé hustým kobercem trávníku. Obnažené plochy využívají také někteří brouci predátoři, kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zase vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou pak potravou pro některé ptáky. Vše na sebe navazuje a dohromady tvoří biotopy, pak celý ekosystém a přispívá to k druhové pestrosti.


Ve srovnání s motorovými sekačkami je pastva samozřejmě ekologičtější a pro pražské děti díky tomu, že mohou i ve městě pozorovat život některých hospodářských zvířat, je navíc poučná. Stáda vídáme například v Prokopském a Šáreckém údolí, v Trojské kotlině, v oblasti Radotínského údolí nebo na Vidouli. Jedno stádo se v listopadu objevilo také u nás na sídlišti – na dlouho zanedbávané louce pod paneláky Nových Butovic, která je ve vlastnictví magistrátu. Zdejší spolek Biodiverzita, z.s., zde obnovuje louku způsobem blízkým přírodě. Sdružení se zároveň snaží o vzdělávání veřejnosti v oblasti ekologie a přírody. Díky projektu Biologický průzkum v rámci ekologické výchovy Stodůlky učí nejmenší děti poznávat a chránit hmyz a rostliny. Při svém letním zkoumání zde tito odborníci nalezli několik chráněných druhů rostlin a živočichů. Je mezi nimi například strdivka sedmihradská, která je zařazena do červeného seznamu naší květeny mezi ohrožené druhy. Dále zde byl zaznamenán křís ostruhovník, hmyz který je taktéž zařazen v červeném seznamu. Tento druh nebyl v minulosti odborníky na území Prahy nalezen. Pastva ovcí by měla napomoci jejich rozmnožování. Louka je ostrovem, který byl násilně oddělen Jeremiášovou ulicí od CHKO Prokopské a Dalejské údolí. Zmíněný projekt podporuje Magistrát hl. m. Prahy. Ten také poskytl grant na pastvu ovcí pro podporu biodiverzity na louce. Stádo oveček na pastvě a kolem nich pobíhající ovčáčtí psi potěšili mnoho dětí i dospělých. Proto jsme se zajímali o nějaké podrobnosti okolo výcviku psů a chovu ovcí.


Využívání vhodných psů pro ovládání stáda na pastvě je jedním z nejstarších kynologických oborů. Lidé zjistili, že k tomu lze využít malá a rychlá plemena. Bylo vyšlechtěno několik plemen, která jakékoli stádo hlídají instinktivně. Nejprve je nutné psa naučit, aby stádo hnal směrem, který mu určí psovod povelem. Nejčastěji používaným a nejvšestrannějším plemenem na pasení je border kolie, ale pást mohou i kolie, šeltie, belgičtí, němečtí, holandští ovčáci. Základem úspěchu je radost psa z práce, což je mu zároveň i největší odměnou. Dorozumívacím prostředkem mezi majitelem a psem jsou buď povely, nebo písknutí na píšťalku. Při naší návštěvě jsme viděli ukázky umění dvou border kolií pod vedením paní Markéty. Kromě různých dovedností z oboru agility jsme obdivovali, jak psi umí zcela samostatně celé stádo v počtu pětačtyřiceti ovcí převádět z místa na místo. Cítili jsme důvěru, která mezi pasačkou, psy a ovcemi očividně panovala. Překvapila nás také důvěra ovcí k nám, vetřelcům.
Zajímalo nás, komu stádo patří nebo zda se stříhá vlna. Dozvěděli jsme se, že majitelem stáda je pan Antonín Zeman. Ten již přes deset let spolupracuje s Magistrátem hl. města Prahy při pastvě ovcí a koz na zvláště chráněných územích Prahy. Vlastní zhruba čtyřsethlavé stádo složené z ovcí a koz. Tuto velkou skupinu rozděluje tak, aby pokryl poptávku po pastvě po celé Praze. Jeho stáda spásají kolem šedesáti až pětašedesáti hektarů všech přírodních rezervací v Praze. Pastevecká sezona začíná každý rok v březnu a končí v říjnu. Na prodej je pouze maso, o vlnu velký zájem není. Ovce se stříhají jedenkrát ročně. Vlna je poté speciálně čištěna a používá se většinou při výrobě izolačních materiálů. O stádo se v sezoně stará zhruba dvacítka lidí, většinou studentů a dobrovolníků. Jde o velmi náročnou celodenní práci, protože zvířata potřebují čtyřiadvacetihodinový dohled. Hlídači stád na místě přespávají, staví a opravují ohrady. V zimě jsou ovce umístěny v zimovišti v Pileticích. Členové spolku Biodiverzita, z.s., požádali pana Zemana o zajištění pastvy i zde ve Stodůlkách. Na místní louce se ovce zdržely čtrnáct dní, během kterých spásly celu řadu invazních trav a listy expanzních křovin a zároveň půdu sešlapaly. Na jaře dojde k lepšímu obražení žádoucích rostlin. Ovce byly pod dohledem zkušené hlídačky stáda, která měla k dispozici čtyři speciálně vycvičené ovčácké psy. Největší radost ovečky přinesly asi dětem. Ty měly možnost vstoupit přímo do ohrady a ovce přikrmit kousky mrkve. To se samozřejmě dělo pod dohledem lektora a pedagogů. Díky tomu se děti se zvířaty seznámily tou nejpřirozenější formou. Pastva měla také velmi pozitivní ohlas od místní veřejnosti.
Proto nás mrzelo, že kdosi záměrně poškodil elektrický ohradník a umožnil tak ovcím útěk. Kdo vystavil ovce takovému nebezpečí, že skončí pod koly rozjetých aut na ulici Pod Hranicí nebo Jeremiášova? Díky asistenci Policie ČR a zásahu majitele stáda vše dopadlo dobře. Věřme, že až nastane vhodná doba k pastvě, ovečky se k nám na sídliště vrátí.

Dana Céová, OŽP