Princip pružiny – oddálení a přiblížení ve vztahu
„Dobrý den, paní doktorko. Od patnácti let se mi líbí jedna holka. Konečně jsme spolu začali v červenci chodit. Hrozně jsem se zamiloval. Chtěl bych s ní strávit zbytek života. Bohužel, po 3 měsících musela odjet do Ameriky, kde studuje. Bude tam do listopadu, pak se uvidíme. Já mám ale pocit, že to nepřežiju. Hrozně mi chybí. Denně si voláme, resp. pořád volám a píšu já jí. Někdy už i brečím. Hrozně mi chybí. Ona to snáší celé asi trochu líp. Bojím se, abych o ni nepřišel.“
„Dobrý den, paní doktorko. Už jsem vystřídala moc kluků. Většinou se ke mně nechovali hezky. Nyní jsem se seznámila s klukem, který mi dává najevo svoji lásku, je pozorný a asi o mne stojí. Přesněji, bylo to tak na začátku. Teď mám pocit, že se čím dál častěji potřebuje odmlčet, mít čas pro sebe, na moje esemesky často ani neodpoví. Nerozumím tomu, co se změnilo. Ptám se ho třeba i desetkrát, jestli spolu teda vlastně chodíme. Neodpovídá. Nyní mi řekl, že potřebuje alespoň dva týdny pauzu. Jsem nešťastná. Na začátku o mne hodně stál, teď jakoby ho to přešlo...“
Vztahy jsou komplikovaná záležitost. Jde především o emoce a na emoce moc pravidla neplatí. Je ale dobře vědět, že je normální, že ve vztahu dvou lidí je téměř vždy jeden malinko víc emočně zaangažován než druhý a tento stav se může průběžně měnit. Pokud je tato nerovnováha jen mírná, většinou si to oba partneři ani neuvědomí. Nejstabilněji hezký partnerský vztah vytvoříme, když dáme trošku najevo, že o druhého stojíme (emoční zájem) a počkáme na jeho odezvu! Pokud on náš zájem opětuje a také dá najevo trošku svůj zájem, emočně se nám přiblíží, je řada zase na nás. Po malinkých krůčcích se k sobě citově vzájemně přibližujeme – za každým našim přiblížením je prostor pro toho druhého. A ano, je to i o trpělivosti. Je to období, kdy si nejsme jistí, jak na tom vlastně jsme a oprávněně se bojíme citového zranění. Pokud někomu otevíráme svoje srdce, je potřeba mu věřit, že nám neublíží, i když by mohl. Tento stav nevznikne najednou, je potřeba ho po malinkých krůčcích společně tvořit. Jestliže spěcháme a nepočkáme na odpověď na svoji esemesku nebo svoje znamení přiblížení a náklonnosti a rovnou napíšeme svých dalších deset, vychylujeme rovnováhu vztahu. Stáváme se závislejší a odrazujeme zájem druhého. Už to není tak, že jeden z nás má malinko emočně větší zájem o vztah, ale už je jasně znatelné, že jeden z nás má mimořádně velký zájem o náš vzájemný vztah. Bere tím druhému možnost si přát, možnost toužit, možnost těšit se, možnost zamilovávat se. Našim nepřiměřeně rychlým přiblížením v podstatě vedeme druhého k oddálení. Jeho oddálení nás znejišťuje. A tak se začneme víc snažit... Což, bohužel, vede opět k jeho oddálení. Někdy můžeme v tomto případě slýchat radu: „Netlač tolik na pilu“. To je přesně ono. Vztah nejde uspěchat. Vztah nejde vytvořit jen z jedné strany. Vztah nevznikne zájmem jednoho. Vztah skutečně vytvářejí obě strany společně a stabilní vyvážený hezký a zamilovaný vztah vzniká a vytváří se postupně. Nejde si ho vynutit, uspěchat ani vyesemeskovat. Nemůžeme toužit po něčem, čeho máme nadbytek, víc než jsme si přáli. Když musíme vylézt na strom, abychom si až v koruně stromu na špičce mohli utrhnout krásné červené jablko, budeme si ho vážit. Museli jsme vynaložit energii, abychom ho získali. Když nám někdo bude strkat pod nos celý vagon jablek, možná je ochutnáme, ale nebude to pro nás nic mimořádného, prostě jablka. Klient z prvního příběhu mi říkal, že ale nechce hrát v lásce žádné hry, prostě jí miluje, chce jí a chce jí to dávat najevo třeba stokrát denně. Ano, samozřejmě může. Ale princip pružiny ve vztazích funguje. Když se hodně emočně přiblížíme, druhý malinko poodstoupí. Když se malinko emočně vzdálíme, druhý zbystří a má tendenci nám jít naproti. Pokud jsou tyto drobné výchylky trošku, je to vylaďování emoční rovnováhy vztahu. Pokud je to na jedné nebo druhé straně moc, obvykle tím vztah znehodnotíme. Možná neskončí, možná bude pokračovat, ale rozhodně nám oběma v něm nebude hezky. Princip rovnováhy v dávání a braní pro harmonii platí ve vztazích stejně jako v jakékoli jiné oblasti života.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji stabilitu a rovnováhu i v lásce.