V atriu si dalo schůzku čtyřiašedesát osobností
Od 17. října bude v atriu radnice k vidění výstava prací fotografa, výtvarníka a kameramana Pavla Dosoudila, člena Asociace profesionálních fotografů České republiky. A protože to bude zároveň výstava k životnímu jubileu autora, požádali jsme pana Dosoudila o krátký rozhovor.
Vaše původní profese byla jiná, i když k fotografii neměla až tak daleko.
Po absolvování Filmové a televizní fakulty AMU – obor kamera jsem 24 let pracoval ve Filmovém studiu Barrandov. Nejprve v trikovém oddělení, později jako kameraman raných filmů. Současně jsem ale i fotografoval. Pak došlo na Barrandově k zásadním změnám, výrobní štáby byly rozpuštěny, takže umělečtí pracovníci se rozptýlili a každý byl, jak se říká, na volné noze. To má svoje výhody i nevýhody. Ale právě u fotografa je tato možnost lepší než u kameramana. Ten musí být součástí nějakého štábu, zatímco fotograf může pracovat naprosto nezávisle. Kdy má chuť a inspiraci. I když... Fotografování je vlastně také komerční záležitost, protože na výstavách se v podstatě neprodává, takže nevydělává. Ty jsou pro radost.
Kolik takových radostí jste si už udělal?
Nemám je přesně spočítané, ale byla jich celá řada. Poslední moc pěkná výstava, kde jsme vystavovali společně s manželkou, měla název Konfrontace klasické a digitální koláže. K vidění byla v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci.
Prozradíte nám, co na říjnové výstavě uvidíme?
Bude to 64 portrétů umělců z titulních stran časopisů a titulů LP a CD nosičů. Některé jsou staré už padesát let. Například retro portrét Karla Gotta, Marty Kubišové nebo Heleny Vondráčkové. Kromě populárních umělců, kterých je méně, bude více herců a umělců klasické hudby – dirigentů a sólistů. První výstavu portrétů jsem měl před pár lety v klubu Stavovského divadla. Nebyla tak obsáhlá, ale měla úspěch. Proto jsem počet vystavených portrétů zvýšil na čtyřiašedesát. A ty si v říjnu budou moci návštěvníci radnice prohlédnout.
Takže je docela reálné, že si někdo určitou fotografii vybaví, protože ji už kdysi viděl. Třeba na titulu časopisu.
To samozřejmě možné je. Tenkrát to byly takové prestižní časopisy jako Květy, Vlasta, Svět socialismu, ale i slovenské Film a divadlo nebo Pyramída. K jedné z fotografií – Yvonne Přenosilová s pejskem – vám povím perličku. Tato fotografie patří mezi ty opravdu staré. Byla na titulu v Květech. A když vyšly, ona už emigrovala. Tak to soudruzi měli problém. A když už jsem u perliček, tak trochu odbočím a zmíním ještě jednu. Shodou okolností rovněž v Květech vyšla moje několikastránková fotoreportáž z Kodaně. Kolega mi napsal texty a myslím, že ty stránky vyšly velmi dobře. Byl tady ale háček. Květy se tehdy posílaly i do Sovětského svazu. No, a na jedné z fotografií byl vidět porno shop. Řeknu vám, to byl mazec. Co mazec? Skandál. Tam se to číslo nesmělo prodávat a celý náklad zlikvidovali.
S kým se vám nejlépe pracovalo?
S umělci z oblasti vážné hudby. Udělali si čas a na focení se připravili. Občas jsem fotografoval způsobem jako staří fotografové. Měl jsem v ateliéru řadu fotopozadí koncertních sálů, která jsem vytvořil a také vykoloroval a snímky pořizoval před nimi. U populárních umělců to bylo trošku jiné. Ne že by se neradi fotografovali, na škodu občas bylo jejich příliš velké sebevědomí. To se ale samozřejmě netýkalo všech. Focení portrétů je ale minulost, teď jsem se zaměřil hlavně na publikace. Jsem autorem obrazové části pětidílné česko-anglické publikace Akustika hudebních prostorů ČR, určené spíše odborníkům. Zde byl kladen důraz na vědeckou část, na grafy nebo tabulky. Já jsem pracoval na obrazové části. Tehdy jsem pořídil spoustu krásných fotografií, které se samozřejmě do zmíněné publikace nevešly. Nechtěl jsem, aby skončily „v šuplíku“, tak jsem v roce 2014 uspořádal v 1. patře Rudolfina výstavu k Roku české hudby. Byl zde vystaven soubor fotografií prestižních koncertních sálů a divadel. Spolupracoval jsem i s dalšími vydavatelstvími. Například na česko-německo-anglické publikaci k jednotlivým krajům naší republiky. To byla moc pěkná práce.
Pracujete teď na nějakém větším projektu?
Možná se budu jako jeden z autorů podílet souborem fotografií historických památek nebo významných architektonických staveb na výstavě ke stému výročí vzniku Československa.
Není to tak dlouho, co bylo v Nových Butovicích otevřeno nové centrum fotografie a moderního umění Czech Photo Centre. Uvidíme vaše fotografie i tam?
Jako člen asociace profesionálních fotografů možná budu vystavovat na nějaké kolektivní výstavě, která se třeba dostane i do této galerie. Uvidíme. To je budoucnost. Současnost je říjnová výstava v atriu radnice. Všichni jsou srdečně zváni.