Školka, která není jenom investicí
V zářijovém STOPu jste několikrát zmínili jako nejvýznamnější investici městské části v tomto volebním období či jako jeden z nejdůležitějších projektů tohoto období Mateřskou školku U Stromu. Jako rodič dítěte, které má to štěstí, že může tuto školku navštěvovat, bych ráda přidala i názor nás, kteří jsme se školkou v každodenním kontaktu a svěřujeme jí to nejdůležitější v našem životě - naše děti.
Strom pro mě symbolizuje život, stabilitu, bezpečí. Jsem velice ráda, že školka svému jménu dělá čest. Kdo ji někdy navštívil, nebo jen nahlédl na její venkovní hřiště, tak ví, že prostory a vybavení školky jsou velice nadstandardní, moderní a děti mají spoustu prostoru na hraní.
Co je ale mnohem důležitější, je atmosféra, kterou kolektiv školky dokázal vybudovat, a vztahy, které nejen s námi rodiči dětí, ale i s babičkami, dědečky a dalšími členy našich rodin, vytvořil. Paní ředitelku nikdy nepotkáte jinak než s úsměvem. Cokoli s ní nebo paní učitelkou či jinými zaměstnanci školky řešíte, je založeno na rozumném dialogu a nehledají se důvody, proč to nejde, ale jak by to jít mohlo. I nepříjemné záležitosti s námi paní ředitelka řeší tak, abychom porozuměli, proč jsou nutné. Paní učitelky, kuchařky, hospodářky jsou pro naše děti tety, kterým děti důvěřují a mají je rády. Zkuste se jít někdy ráno podívat k této školce. Neuvidíte brečící děti, které vystresovaný rodič tzv. táhne za ruku násilím do školky, ale veselé děti, které se zdraví s tetami kuchařkami, co jim mávají z kuchyně, a už se těší, až budou moci tetám učitelkám ukázat novou hračku a vyprávět novinky.
I pohled na hřiště napoví, že u této školky je něco jinak – paní učitelky nesedí na lavičce a nepovídají si mezi sebou, zatímco děti pobíhají kolem. Nám, kteří vyzvedáváme své děti, se naskytne pohled zcela jiný - na paní učitelku, která houpe jednu skupinku dětí na houpačce, druhá řídí kluky, aby se na motorkách naučili bezpečně jezdit, další děti ve vedru osvěžuje vodotryskem, prostě jsou součástí her dětí a jejich „parťáky“. Pro někoho jsou tyto věci možná samozřejmostí (přeci to tak funguje všude, ne?), ale věřte mi, že samozřejmostí to v mnoha školkách není. Úsměv paní ředitelky a vědomí, že „tety“, které jsou s mojí dcerou celý den, svoji práci dělají rády a s láskou, je pro mne jako rodiče k nezaplacení.
Vážený pane starosto, vážení představitelé městské části, vážení zaměstnanci úřadu a všichni, kdo jste dali tomuto projektu zelenou, moc děkuji, že jste tuto školku vybudovali a umožnili ji otevřít.
A Vám „naše“ paní ředitelko, paní učitelky, chůvy, kuchařky a hospodářky ze srdce děkuji za to, jací jste a jak „naši“ školku vedete, s jakou láskou a úsměvem se staráte o naše děti a hlavně, že máte pro nás, rodiče, pochopení (i když to s námi někdy není vůbec jednoduché). Přeji Vám, aby i z naší strany rodičů jsme Vám stejnou měrou opláceli Váš přístup a naše školka nadále pouze „rozkvétala“.