Kam s ním?
Národní muzeum v podzemí Národního památníku na Vítkově připravilo ojedinělou expozici připomínající méně šťastná období naší historie. V „Laboratoři moci“ na vás reálně dýchne děsivá atmosféra 50. let. První „dělnický“ prezident Klement Gottwald se 11. března 1953 vrátil leteckým speciálem ze Stalinova pohřbu. Po přistání si postěžoval, že mu není dobře a že má asi chřipku. V jeho případě ovšem neléčený syfilis, který byl už v roce 1944 odhalen při léčbě infarktu v kremelské nemocnici, a těžký alkoholismus, vedly k výduti srdeční aorty – aneurysmatu, kterému tři dny nato podlehl. A aby „budoucím pokolením byla zachována tvář soudruha Gottwalda“, bylo rozhodnuto vybudovat mauzoleum a balzamovat jeho tělo. Ale kam s ním? Jedna z variant byla Letná. Volba ale padla na Vítkov a Památník osvobození, určený již před II. světovou válkou k poctě legionářů, se změnil na Proletářský Pantheon a mauzoleum Klementa Gottwalda. Ministerstvo vnitra zřídilo téměř stočlenný speciální Útvar pro zabezpečení těla a mauzolea soudruha Klementa Gottwalda a v podzemí památníku byla vybudována laboratoř se strojovnou udržující stálou teplotu 16 ⁰C.
Základní balzamizaci prováděli sovětští experti. Poté jednou ročně probíhal šestitýdenní, rusky zvaný „remont“. Ostatky byly ponořeny do balzému, jehož přísně utajované složení se stalo známým až po rozpadu SSSR. To, co bývalo Klementem Gottwaldem, se po dezinflaci chininem potápělo do směsi acetátu draslíku, alkoholu, glycerolu a destilované vody, stejně jako tělo V. I. Lenina. Začátkem r. 1962 padlo rozhodnutí o ukončení výstavy z ekonomických důvodů a na apríla bylo Mauzoleum uzavřeno. Ústředním momentem současné expozice je scéna připomínající posmrtnou manipulaci s tělem a původním vybavením mauzolea. Otevřeno je od 10 do 18 hodin a vstupné do celého objektu pořídíte za plné vstupné 120, rodinné za 200 a snížené za 80 korun.