Vlčí rokle bez vlků
Tentokrát vás zvu na procházku do Vlčí rokle ne příliš daleko od Prahy. Chce to ale využít vhodné počasí bez sněhu a hlavně ledu, protože na kamenech by to mohlo klouzat. Vlakem z pražského hlavního nádraží, Braníka nebo Zbraslavi dojedete do Prosečnice. Už jízda vlakem je velký zážitek, protože pojedete po trase Posázavského pacifiku podél Vltavy a od Davle podél Sázavy tratí s mnoha tunely a výhledy. Z Prosečnice budete stoupat po červené značce pěknými Hornopožárskými lesy až na rozcestí, kde se připojuje žlutá. Tam pozor, protože tam není žádný ukazatel. Vy zahnete po žluté doleva. Doporučuji si s sebou vzít mapu edice Klubu českých turistů č. 40 – Benešovsko a Dolní Posázaví. Po ní dojdete lesem na kraj Vlčí rokle. Upozorňuje na ni i informační cedule. Od r. 1990 je chráněna jako přírodní památka. Je to strž s původními bučinami, některé buky jsou víc než 200 let staré. Nejvíce vás ale upoutají žulové balvany, některé dosahují výše několika metrů a budete obdivovat jejich různé tvary. Mezi balvany protéká potůček. Fantazie může pracovat. Půjdete kolem velkých kamenných moří. Projdete i kolem zbytků kamenných zdí nějakého stavení a na konci rokle kolem zpustlé budovy vodárny, která vás zaujme vzrostlým rovným smrkem na střeše.
Nakonec dojdete opět na červenou značku na okraji Prosečnice a po ní se vydáte vpravo. Po chvilce značka odbočuje vpravo, ale vy půjdete po silnici do Kamenného Újezdce. Dojdete do pravotočivé zatáčky s domem č. 70, kde odbočíte vlevo do ulice mezi domky. Ta se později změní v polní cestu a dovede vás mezi chaty na kraji známé trampské obce Kamenný Přívoz. Jsou zde pěkné pohledy na Sázavu a umělý kanál vedoucí k Maškovu mlýnu. Za raně barokním kostelem sv. Ludmily sejdete kolem mlýna dolů k železnému mostu přes Sázavu. Za 2. světové války se část vsi stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli vystěhovat. Více se dozvíte z knih místního rodáka, spisovatele Jana Morávka, který má pamětní desku na svém rodném domě – dnešní hospodě U Horů. Najdete ji, když sejdete ze silnice dolů k řece a můžete se zde i najíst. Mnoho zajímavého se dozvíte z informačních panelů Putování krajem Jana Morávka. Můžete se posadit na břeh, zavřít oči a představit si, jak se zde až do roku 1941 plavilo dříví nebo rachot ozývající se ze zdejších žulových lomů. Pokračujete po silnici a u školy odbočíte vlevo po naučné stezce. Podél Sázavy dojdete na Žampach. Za bývalou továrnou PAL opustíte naučnou stezku a zahnete vlevo na nenápadnou pěšinku před železničním viaduktem. Je to nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle některých pramenů i v Evropě. Je vysoký skoro 42 metry a dlouhý 109 metrů. Podél řeky pokračujete několika chatovými osadami do Luk pod Medníkem známých trampskou tradicí. Nejznámější osadou je Toronto. Chaty patřící do této osady poznáte podle zeleného javorového listu. Jakoukoli pěšinkou mezi chatkami vystoupáte nahoru a dojdete na železniční zastávku. V prvním jízdním řádu bývala uvedena jako Luka- Mědník. Drážní domek je zde dodnes a je na něm i původní název. Odtud se pak vrátíte do Prahy. Přeji hezký výlet.