Negativní změny klimatu
Vodu zadržují i mokřady
Stále více lidí z naší městské části se zajímá o klimatické změny a jejich dopad na život obyvatel. Jedná se především o výkyvy teplot, přívalové deště, extrémní sucho, prudké bouře, silné vichřice, holomrazy. Dříve ojedinělé jevy se dnes stávají takřka standardem. V minulosti převládal názor, že s největší pravděpodobností je hlavní příčinou změny klimatu zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti a nadměrného zvyšování emisí skleníkových plynů. Dnes je podporován i názor, že klimatické změny způsobuje také charakteristika krajiny a její zadržování vody. Za střídání dešťů a sucha mohou malé a velké vodní cykly. Čím více je krajina strukturovaná, tím větší je podpora malých vodních cyklů na lokální úrovni. Voda se vypařuje prostřednictvím vegetace, vytváří lokální vlhkost, která kondenzuje téměř na místě, a prší častější drobné deště. Opakem je málo členitá krajina s velkými stejnorodými plochami, která podporuje tzv. velký vodní cyklus, kdy dochází k výměně vody mezi pevninou a oceánem. Ten představuje přesun velkého množství vody odpařené z oceánu, donesené na pevninu a spadlé v podobě přívalového deště. Malé vodní cykly i velký vodní cyklus mají být v rovnováze. Představitelé měst se vyjadřují ke změnám klimatu a přijímají různé strategie. Jsou to však opatření známá a praktikovaná již odpradávna. Pro urbanizovaný prostor je doporučen rozvoj městské zeleně, hospodaření se srážkovými vodami nebo instalace zelených střech. V Praze 13 k úkolu zadržení vody v urbanizované krajině velmi prozíravě přistupovali již architekti, kteří naše sídliště projektovali v dobách, kdy takové výkyvy počasí zdaleka nebyly běžné. Navrhli členitý systém sídelní zeleně, kde jsou zastoupeny travnaté plochy, keřové skupiny, stromy a vodní plochy.
Velkému suchu někdy podlehne i odolná borovice
Soustava retenčních nádrží zadržuje vodu v městské krajině díky důmyslnému systému dešťové kanalizace. V sídlištních vnitroblocích je také množství zeleně. To vše odpovídá podpoře malého vodního cyklu. Odbor životního prostředí společně s MHMP a s dalšími subjekty o tyto plochy už několik desetiletí pečují. Ke konkrétním opatřením zmírňujícím klimatické změny přispívá nastavená koncepce péče o veřejnou zeleň v MČ Praha 13. Stromy jsou vybírány a vysazovány s ohledem na městské prostředí. Vedle adaptability na sucho se přihlíží k nekvalitní zemi, vlivu psí moči, zasolení z údržby komunikací, vandalizmu. Držíme se souboru pro město doporučených dřevin. V prvních letech probíhá povýsadbová péče a zálivky. Starší stromy však už zalévat nelze. Plochy zeleně, rozdělené keři a stromy, mají větší schopnost vázat vodu v krajině. Proto jsou vysazovány skupiny dřevin, které rozlehlé plochy trávníků rozdělují na menší úseky. Nízko sečené trávníky nelze ve městě bez zálivky a chemického odplevelování udržet. Řešení nabízí „moderní“ luční porost, který dokáže déle odolávat suchu. Tzv. sídlištní trávník je směsí travin a dvouděložných bylin dříve sečený 5–6x do roka. V roce 2019 byla první seč posunuta díky vleklému suchu na květen až po dešti. Další seče budeme termínovat dle vývoje počasí a je možné, že budou v letošním roce pouze 4. Provádět méně sečí není vhodné i z důvodu hygienických (alergeny, psí exkrementy). Závěrem lze tedy říci, že naše městská část podporuje malý vodní cyklus, ale asi nedokážeme přesně odhadnout, jaký vývoj klimatu nás do budoucna čeká. Doufejme společně, že se naše svěže zelená zem nezmění ve vyprahlou krajinu, jakou známe ze středomoří.