VELIKONOČNÍ ABECEDA
Apoštolové – 12 učedníků Krista, kteří šířili jeho myšlenky.
Bílá sobota – kdo přijímá křest v tento den, přistupuje k němu v bílém rouchu.
Cukroví – peče se beránek, toho času obětní zvíře. Kristus byl také obětován za spásu světa. Jidáše – sladké velikonoční pečivo s medem. Mazanec neboli velikonoční bochánek, pečený z vánočkového těsta.
Červené pondělí velikonoční – v našem prostředí je spojeno s tradicemi a koledou.
Duch svatý neboli Letnice se konají 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevzetí Páně.
Evangelium – text pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Filmových, divadelních a muzikálových zpracování osudů Ježíše je mnoho.
Gregoriánský kalendář vznikl reformou papeže Řehoře XIII. v roce 1582. U nás byl zaveden 6. ledna 1584 a nahradil kalendář juliánský z doby Caesara. Účelem bylo dorovnání přestupných roků odstraněním 10 dnů. Po 6. lednu následovalo 17. ledna. To také určilo výpočet velikonočních dnů.
Hod Boží velikonoční (velikonoční neděle) – oslava Zmrtvýchvstání Páně. Největší slavnost křesťanského roku.
Chronologie velikonočních dnů:
neděle – Květná
pondělí – Modré (Žluté)
úterý – Šedivé
středa – Škaredá (Smetná)
čtvrtek – Zelený
pátek – Velký
sobota – Bílá
neděle – Hod Boží velikonoční
pondělí – Červené velikonoční
INRI – latinská zkratka umístěná nad ukřižovaným Kristem znamená Ježíš Nazaretský – král židovský.
Jidáš Iškariotský – jediný z apoštolů, který zradil Ježíše a umožnil jeho zatčení.
Květná neděle – připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma, kde byl za několik dní odsouzen a ukřižován.
Lkavý čtvrtek – původní název Zeleného čtvrtka. Ten den sezval Ježíš 12 apoštolů na společnou večeři.
Modré pondělí – méně významný svátek Velikonoc. Ten den se většinou nepracovalo. Proto je toto přirovnání užíváno pro volné pondělky i dnes.
Nicejský, též Nikajský církevní koncil určil roku 325 n. l. výpočet data Velikonoc, který se užívá dodnes. Svolal ho císař Konstantin I. Veliký. Velikonoce jsou tzv. pohyblivé svátky a datum se mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Olivovými a palmovými větvičkami vítali lidé Ježíše Krista při jeho příchodu do Jeruzaléma na Květnou neděli.
Pašijový týden – též Svatý či Velký. Začíná Květnou nedělí a končí na Bílou sobotu. Pašije vypráví o Kristově utrpení a smrti.
Popeleční středa – první den postní doby. Připadá na 46. den před Velikonoční nedělí, následuje šestinedělní půst. Letos byla 1. března, příští rok bude 14. února.
Paškál – velikonoční svíce zapálená od ohně při začínající velikonoční vigilii. Oslava Zmrtvýchvstání Páně trvá přes noc z Bílé soboty do neděle.
Rok narození Krista se uvádí mezi 7. – 1. rokem př. n. l. a věk jeho úmrtí – 33 let.
Řehtačka – nahrazovala zvuk zvonů kostelů, které na Zelený čtvrtek „odlétly do Říma“ pro papežovo požehnání. Vrací se na Bílou sobotu, kdy se opět rozezní.
Symboly Velikonoc:
vejce – symbol zrození a života
zajíček – v křesťanské tradici je považován za symbol zmrtvýchvstání
beránek – ztělesnění čistoty a nevinnosti
pomlázka – její původ není jednoznačný, za vyšlehání dávají slečny a paní koledníkům výslužku
kočičky – symbolizují ratolesti, kterými byl vítán Ježíš při příchodu do Jeruzaléma na Květnou neděli
kříž – nejdůležitější z křesťanských symbolů
křen – symbolizuje hřebíky a hořkost utrpení Krista
Škaredá středa – v tento den, tři dny před smrtí Ježíše, vyzradil apoštol Jidáš jeho skrýš.
Tučné úterý – předchází Popeleční středě. Od té se drží půst (omezení stravy) vyjma nedělí.
Určení výpočtu Velikonoc – slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Z metody výpočtu vychází 35 možných dat konání Velikonoc. Mohou být mezi 22. březnem až 25. dubnem. Další velikonoční neděle budou 16. dubna 2018, 21. dubna 2019 a 12. dubna 2020.
Velký pátek – v tento den byl ukřižován Ježíš. Je to šestý den Velkého (Svatého) týdne.
Waldhauser Konrád – pražský kazatel ze 14. stol. se poprvé zmiňuje o pomlázce a šlehání.
Zelený čtvrtek – Ježíš naposledy večeřel s apoštoly – viz Lkavý čtvrtek. Známý je obraz Leonar da da Vinci Poslední večeře Páně. Je to pátý den Svatého týdne.
Židé – v této době slaví svátek Pesach, osvobození židovského lidu z egyptského otroctví.