Příliš pohodlný svět
„Paní doktorko, náš syn pořád jenom sedí u počítače, nudí se, s kamarády ven už vlastně ani nechodí, nic si ani nepřeje, vlastně už všechno má. Nyní se dostal do puberty a pořád odmlouvá, už si s ním přestáváme vědět rady.“
„Dobrý den. Rozvedli jsme se a mrzí mě to. Nedokázali jsme spolu mluvit o rozdílném úhlu pohledu na svět. Já se věnuji psům a svojí práci. Můj bývalý manžel dostal od rodičů plně vybavený luxusní dům a krásné drahé auto. Podniká ve své vlastní firmě s bratrem, pracovně firmě moc času ale nevěnuje. Často s bratrem hrají počítačové hry nebo jinak zabíjejí čas. Nedokázali jsme najít žádnou společnou zábavu nebo program.“
„Dobrý den, paní doktorko. První manželství se mi nepovedlo, rozvedl jsem se, za synem chodím. S druhou ženou se nám narodil druhý syn. Postavil jsem dům a chtěl jsem mít rodinu podle pravidel – správně. Snažil jsem se. Žena ale pořád jenom kojí, nebaví mne procházky s miminkem, nudím se. V domě je všechno hotové, uklidí uklízečka, zahradu udělá zahradník. Žena si stěžuje, že jsem málo doma. Často trávím víkendy s přáteli... a s kokainem. Zabíjím tak nudu...“
Nový fenomén doby je nuda. Lidé mají často všechno. Jsou stále nespokojení a otrávení už z principu. Na aktivní koníčky jsou někteří pohodlní. Máme příliš pohodlný svět. Naše děti často už mají všechny hračky, už ani nevědí, co si přát. Dospělí, když něco chtějí, sami si vše koupí. Člověk přestává toužit. Chceme-li se seznámit, můžeme rozkliknout jakoukoli aplikaci a jsou tam tisíce profilů lidí, kteří jsou často ochotní sejít se hned. Náš mozek je šťastný, jen když usiluje. Miliony roků starý vzorec. Musíme se snažit, musíme se těšit, a pak jsme spokojení. Hodnotu sklenice vody dává poušť, dosažení cíle je potěšení, když k němu projdeme náročnou cestou. Když všechno můžeme mít hned, ztrácí to pro nás cenu.
Aby byl člověk spokojený, tak potřebuje:
- zažít hlad, žízeň, zimu, námahu
- něco nemít – těšit se, jaké to bude, až to bude mít
- nedostat věci hned a některé nedostat vůbec
- potřebuje o svá přání aktivně usilovat Jinak se nudí!
Někdo ve větším, někdo v menším luxusu, ale v podstatě se máme všichni dobře. Teplá voda doma teče, topení topí, v některé domácnosti paní uklízečka uklidí, zahradník udělá zahradu, krabičková strava „uvaří“... Nebo to všechno necháme udělat jednoho člena domácnosti a ostatní „se vezou“. Mysleme na to, aby se nám všem hezky žilo, podělme se o povinnosti, a předejme i svým dětem informaci, že aby nám všem bylo doma dobře, každý musí přispět. Nejen slovy, ale vlastním příkladem. Aby nám všem zbyl čas. Čas na aktivní přání, sny a jejich naplňování – společně nebo jednotlivě. Je jedno, jestli to bude nová meta ve sportu, naučení se nové schopnosti (třeba cizí jazyk nebo hra na hudební nástroj, malování…), pomoc druhému (jít si zahrát s babičkou karty, společný výlet s přáteli). Není třeba odsuzovat výdobytky moderní doby, ale aktivně a smysluplně využít jejich výhod. Aby se ve výsledku nám všem opravdu lépe a kvalitněji žilo a byli jsme skutečně spokojenější.
Všem čtenářům časopisu STOPu přeji, aby museli opravdu vynaložit úsilí pro splnění svých snů a přání a mohli tak zažít potěšení z dosažení cíle ☺.