Pomoc lidem byla a je na prvním místě
Pandemie Covid-19 výrazně ovlivnila mimo jiné i priority a chod úřadu naší městské části. Místostarosta David Zelený, kterého jsme požádali o krátký rozhovor, odpovídá za oblast bytové politiky, správcovských firem a dopravy. Tedy oblasti, kde bylo pro zvládnutí vzniklé situace nezbytné přijmout řadu opatření.
Které kroky jste museli udělat jako první?
Jako první, a toho si občané určitě všimli, jsme museli omezit úřední hodiny úřadu. Kdyby se totiž rozjela nákaza tady, tak by zkolaboval celý systém dodávek a zajištění pomoci našim občanům. Takže v první řadě jsme museli zajistit ochranu úředníků. Současně běžela také podpora našich seniorů, zabezpečení škol, školek, sociálních služeb... V podstatě okamžitě začala intenzivně pracovat Bezpečnostní rada Prahy 13.
S kolegy jsme věci řešili i průběžně, bylo toho strašně moc, co se dělalo najednou. Zvládnout všechno tak, aby to navazovalo, nebylo úplně jednoduché. Spousta věcí vyplynula ze situace. Byly momenty, kdy jsme si s panem starostou nebo ostatními místostarosty volali klidně i o půlnoci.
Důležité věci se zkrátka musely řešit hned, takže jsme vlastně fungovali nonstop. Zpočátku to bylo hodně složité, přicházela spousta informací a opatření, bylo nutné obratem reagovat, dělat okamžitá rozhodnutí...
Pojďme se teď zaměřit na jednotlivé oblasti vaší působnosti. Mohli bychom začít správcovskými firmami.
Městská část vyšla řadě subjektů všemožnými způsoby vstříc. Nejvíce se na nás obracela bytová družstva a SVJ s žádostmi o dezinfekci a roušky. Takže jsme udělali pět etap distribuce. Jakési kontakty jsme našli v archivu z doby, než šly bytové domy do privatizace. Ale to už je hezkých pár let. Tady hodně pomohli úředníci, kteří vyhledali velkou část aktuálních údajů, abychom věděli, koho oslovit. Pak už se nám družstva a SVJ hlásila sama. Ve stejnou dobu jsme řešili i vybavení dezinfekcí ve všech našich poliklinikách. Ty se dezinfikovaly plošně. Tak, aby naši občané, kteří tam museli zajít s nějakou akutní záležitostí, byli v bezpečí. To byla jedna z nejdůležitějších oblastí, tou další bylo rozdistribuovat dezinfekční prostředky mezi občany. S panem starostou jsme jezdili v podstatě po celé třináctce, nezapomněli jsme ani na majitele rodinných domů. Hodně nám pomáhali naši dobrovolní hasiči. Opět se ukázalo, že se na ně městská část může kdykoli a v jakékoli situaci spolehnout. V současné době se soustředíme zejména na zásobení škol a školek ochrannými pomůckami. Dezinfekce se dnes už dá koupit za relativně rozumné peníze. Takže teď jsou naší prioritou školská zařízení.
Do vaší gesce spadají i byty. Dostali se někteří nájemníci kvůli pandemii do platební neschopnosti?
V současné době máme na radnici jen jednu žádost o odložení platby nájemného. Bude to řešit bytová komise a následně rada městské části. Myslím si, že žádost přišla včas a my se samozřejmě budeme snažit vyhovět, ale musíme dodržet všechny legislativní procesy, které jsou. Měl bych určitě zmínit i nájemníky v našich nebytových prostorách. Drobným podnikatelům, kterých se dotklo vládní nařízení o uzavření provozoven, jsme na základě rozhodnutí rady nájemné odpustili a to v plné výši.
Ty finanční prostředky asi budou v kase chybět.
Domnívám se, že půjde zhruba o 720 000 Kč. Musíme si ale uvědomit, že Covid-19 nás připravil o daleko vyšší částky. Když si vezmeme kolik stála dezinfekce, další ochranné pomůcky... S těmito výdaji jsme samozřejmě nepočítali, ale pomoc lidem v situaci, kterou nikdo nepředvídal a neměl možnost se na ni jakkoli připravit, je na prvním místě.
Další oblastí, za kterou zodpovídáte, je doprava.
V polovině března začala Technická správa komunikací hlavního města Prahy se stavebními pracemi na mostě v Líšnické ulici, který vede přes frekventovanou Jeremiášovu ulici. Tady se nám díky jednáním s investorem podařilo zajistit, aby byl zachován přístup k bytovým domům a samozřejmě také ke hřbitovu. Práce pokračují podle harmonogramu, takže plánované dokončení koncem září by mělo být dodrženo. Momentálně mi dělá starosti jedno, pro mě nepochopitelné, magistrátní rozhodnutí, že skoro na všechny ulice i na hlavní páteřní komunikace namalují stezku pro cyklisty. To z hlediska bezpečnosti nevidím jako šťastné. Podle mě cyklostezka na páteřní komunikaci typu Jeremiášova nemá co dělat. Vždyť Centrálním parkem cyklostezka vede. A je naprosto bezpečná. S panem starostou jsme toto rozhodnutí magistrátu rozporovali, bohužel marně. Magistrát si stojí za svým. Cyklostezka tam je a zřejmě tam i zůstane.
Teď už jsme v situaci, kdy se omezení a nařízení rozvolňují a vracíme se tak nějak do normálu. Nicméně odborníci nevylučují další vlnu pandemie. Věřme, že se mýlí, ale kdyby ne?
Když se tady začalo onemocnění Covid-19 šířit, byli jsme takříkajíc hozeni do vody a učili se plavat. Postupně, takříkajíc za pochodu, jsme získávali informace a následně i zkušenosti. Se spoustou věcí si už umíme poradit. Možná je to mé zbožné přání a další vlny nenastanou, nemyslím si ale, že tímto to skončilo. Městská část už ale bude v těchto věcech obezřetnější a samozřejmě lépe připravená. Ze začátku absolutně nefungovalo zásobování ani od státu ani od magistrátu. I když jsme v médiích slýchali opak. Co si městská část z počátku sama nesehnala, to v podstatě neměla.
Každá mince má rub i líc. Máte pocit, že nám tato situace přinesla i něco pozitivního?
Máte pravdu, že nejen každá mince, ale i každá situace, má rub a líc. Tahle ale přinesla víc toho negativního. I když... Dobře, tak doma jsme si teď o něco blíž, víc spolu komunikujeme, s kolegy jsme zjistili, jaké máme navzájem limity a možnosti a že jsme i ve vypjatých situacích schopni dobře fungovat. To určitě je po pracovní stránce dobré vědět. Tímto bych chtěl poděkovat řadě úředníků na radnici, kteří vynaložili maximální úsilí a opravdu tvrdě si to tu odpracovali. Se spoustou z nich jsem se setkal, když například dole na radnici přelévali z kanystrů do menších lahviček dezinfekci, aby se mohla distribuovat dál. A to zdaleka nebylo všechno. Opravdu jsem neslyšel, že by někdo odmítl pomoci. Tohle všechno radnici hodně posílilo. Víme, že se vzájemně na sebe můžeme spolehnout a to je velké plus.
Co vás v nejbližší době v jednotlivých oblastech čeká? Jaká rozhodnutí, jaké kroky?
Myslím si, že teď je hlavně potřeba vrátit věci pomalými kroky k normálu – ke každodennímu řešení aktuálních záležitostí. I když ve spoustě lidí to, čím jsme si prošli, nějaké pozůstatky strachu a obav zanechá. Toho se asi jen tak nezbavíme. Ale je potřeba přestat žít ve strachu a panice. To se dlouhodobě nedá. Na to, jaké byly podmínky, jsme situaci zvládli velice dobře. Všichni odvedli velký, opravdu velký kus práce. Díky jim za to. Po boji je každý generál a někdo možná řekne: „Tohle mělo být tak, tamto jinak.“ Ale ta situace nastala poprvé a my jsme se s ní vypořádali, jak jsme nejlépe uměli.