STOP je tady pro vás už třicet let
1991
Kdybyste chtěli vědět, co důležitého se napříč stoletími stalo například 1. dubna, nejspíš otevřete počítač a... Mimo jiné se dozvíte, že 1. duben je 91. den roku, že je už od 16. století spojen s různými žertíky, že v roce 1578 objevil William Harvey z Anglie krevní oběh v těle, v roce 1764 se narodil plnokrevník Eclipse, nikdy neporažený závodní kůň, že se v roce 1952 narodila americká herečka a tanečnice Annette O'Toole... Věřili byste, že jsme mezi tolika důležitými informacemi nenašli, že 1. dubna 1991 vyšlo úplně první vydání zpravodaje STOP? Je vidět, že ani Wikipedie není dokonalá. Ještěže alespoň nám toto důležité datum neuniklo ☺.
2001
Je to skutečně tak, před třiceti lety spatřil světlo světa první STOP, neboli STOdůlecký Posel, s podtitulem Zpravodaj Jihozápadního Města. Dnes má svůj zpravodaj každá městská část, každé město, snad i vesnička. Ale v roce 1991 byl STOP v podstatě průkopníkem. U jeho zrodu stálo několik skutečných „nadšenců“ – tehdejší starosta Petr Bratský, vedoucí kanceláře zastupitelstva Ivana Svobodová, která „má na svědomí“ i název našeho zpravodaje a ještě pár pracovníků úřadu.
2011
První STOP měl osm stran, byl vytištěný na kopírce úřadu a zájemci si ho mohli koupit za 2 Kčs.
Za třicet let se změnilo mnohé. I náš jubilant. Na jeho dlouhé cestě se mu znásobil počet stran, pěkně se vybarvil, několikrát dostal nový grafický kabát, má kvalitní papír, zvýšil se jeho náklad, je zdarma, má internetovou verzi... Obměnou prošlo i složení redakce, redakční rady, našich pravidelných nebo náhodných přispěvatelů. Co se ale nezměnilo, je, že celé ty roky vám chce přinášet co nejvíce poutavého čtení a informací z místa, kde žijete, kde jste doma.
2021
Třicáté výročí by určitě stálo za pořádnou oslavu. Ta předchozí jubilea jsme oslavili například ve Mlejně, při Koncertu pro park, na Slunečním náměstí... Letos nám oslavy překazil koronavirus. Abychom mohli být při oslavách třicátého výročí STOPu alespoň trošku spolu, připravili jsme pro vás soutěž Praha 13 mýma očima aneb Tady bydlím, tady jsem doma.
Být někde opravdu doma znamená daleko víc, než považovat za svůj domov jen prostor za vchodovými dveřmi do svého bytu nebo domu. A my bychom byli moc rádi, kdybyste se s námi o své „doma“ podělili. Soutěžit můžete ve třech kategoriích: fotografie, obrázek, příběh. Každá z kategorií bude rozdělena podle věku soutěžícího – do 8 let, do 15 let, od 15 let výše.
A protože jde o soutěž, jistě vás zajímají i ceny. Vyhrát můžete mobilní telefony, stavebnice Lego, velkokapacitní USB disky, fotoaparáty pro malé fotografy, powerbanky... Uzávěrka soutěže, která není určena profesionálním umělcům, je 10. května. Své práce (max. 5 fotografií, obrázků nebo příběhů) nám můžete poslat na stop.soutez@praha13.cz, poštou na adresu: Redakce STOPu, ÚMČ Praha 13, Sluneční nám. 13, 158 00 Praha 13 nebo je přinést do informací v atriu radnice. Všechny fotografie, obrázky i texty budou součástí výstavy k 30. výročí STOPu, jejíž vernisáž s předáním cen výhercům soutěže proběhne 31. května v atriu radnice. A teď zpátky k našemu oslavenci. Co mu říkáte vy, jeho čtenáři?
Tady je naše mini anketa:
• paní Hana J. (72 let)
Pro mě je dost důležitý. V Praze 13 bydlím poměrně krátce a ve STOPu najdu spoustu informací. Mám dost času, takže ho většinou přečtu úplně celý. Jen bych potřebovala nějakou mapu. Když se v něm píše o různých akcích, tak adresa tam sice je, ale já stále ještě nevím, jak se tam dostanu ☺. Ráda si přečtu i články ze škol nebo z mateřinek. Občas žasnu, co všechno učitelé pro děti připravují, kam s nimi chodí, jaké mají dnes možnosti...
• Zuzanka B. (8 let)
Já bych potřebovala, abychom dostávali STOPy dva. Na konci je křížovka a my se o ní s bráchou pokaždé hádáme. Já už jsem vyhrála vstupenku do zoo. Bylo to bezva. Teď ale nemám štěstí. Brácha vyhrál také, vůbec ale nepřiznal, že jsem mu pomáhala. Šli jsme pak spolu do mekáče. Ještě něco, byla jsem tam na fotce a babička nám pak ten časopis sebrala.
• pan Petr G. (41 let)
Manželka tvrdí, že kromě sportovních zpráv nic nečtu. Samozřejmě se mýlí ☺. Občas mě „donutí“, abych se do toho časopisu podíval. To když je tam něco ze školy, kam chodí naše dcera. Musím přiznat, že když už ho mám v ruce, většinou se do něčeho začtu. Dost se mi líbil například rozhovor s borcem, jméno už nevím, který běžel maraton a pak ještě hrál na nějaký hudební nástroj. Myslím na housle. (pozn. red. Český Forest Gump, březen 2019)
• paní Alena J. (30 let)
Já tady sice nebydlím, jezdím sem do zaměstnání z druhého konce Prahy, ale STOP znám. Kolega ho občas přinese do práce, tak si ho na chvilku půjčím. Hlavně se dívám do Kalendáře akcí. Teď se toho sice moc neděje, ale dříve byl plný. S dětmi jsme tady byli na Čarodějnicích, byli jsme se podívat i na veterány, tenkrát to byla nějaká akce kousek pod radnicí a také jsme sem zajeli, když byl Koncert pro park.
• starosta David Vodrážka
Jsem samozřejmě rád, že naši občané dostávají zdarma do svých schránek kvalitní periodikum, které jim spolu s elektronickými médii poskytuje maximum informací o dění v naší městské části. Kladně hodnotím i to, že se po celých třicet let podařilo udržet jeho informativní, nepolitickou linii. Tato doba bohužel nepřeje setkáním, takže kulaté výročí STOPu nemůžeme nijak oslavit. Tak alespoň touto cestou našemu zpravodaji přeji hodně spokojených čtenářů.
Rádi bychom poděkovali za všechny příspěvky a fotografie, které nám posíláte, ale také za dopisy. Ty kritické nám pomáhají, abychom se snažili stále něco vylepšovat, ty pochvalné nám dělají radost. Jeden takový, který je z 10. března, jsme si nechali na konec.
Milá redakce,
obdivuji vás všechny, že jste schopni za těchto nepříznivých podmínek tak dobře novinářsky pracovat. Vím, že to není snadné. Vydržte, rád se časopisem z vaší ruky i hlavy probírám a seznamuji s tím, co jsem dosud neznal.
Děkuji vám všem a zdravím. Aleš Dupal