Po stopách Marie Terezie Savojské
Z Masarykova nádraží dojedete vlakem do Úval, před nádražím přesednete na autobus č. 423 a dojedete do obce Doubravčice. Z návsi po hlavní silnici a po zelené kolem pomníku padlým 1. světové války dojdete k opravené kapličce. Od turistického ukazatele na sloupu u silnice vykročte po zelené nejprve lesem, později mezi domy přes Masojedy, až se ponoříte zase do lesa. Tak dojdete na rozcestí Hradešínský les a pak po žluté až na náves do Hradešína. Tady se vydejte kolem pomníku Švehlova zahrádka s pamětní deskou umístěnou v roce 2018 u příležitosti 100 let republiky na místě „zahrádky“ lip vysazených v letech 1928–36 na počest ministra vnitra Antonína Švehly. Alej vás dovede ke kostelu sv. Jiří se zajímavou historií. Na pohanském obětišti byl vybudován, zřejmě okolo roku 1125, románský kostelík. Pověsti kladou do té doby i existenci dvora, který měl založit velmož Radeša, po němž se osada po staletí nazývala Radešín. Hradešín je jako vesnice nazývána od roku 1418. Románská rotunda je zde stále krásně vidět. V 70. letech 14. století byla rozšířena o čtvercovou přístavbu nové lodi a presbytář. Při přestavbě kostela v polovině 14. století přišla rotunda o apsidu, kterou nahradila gotická loď. Dobře zachovaná je gotická křížová klenba s kružbami. Později byla přistavěna sakristie, samostatně stojící barokní hranolovitá zvonice s jediným gotickým zvonem Jakubem z roku 1494 a dnes již nedochovaná výklenková kaple sv. Jiří. Okolní hřbitov byl společně se zbořením kaple sv. Jiří a gotické vstupní brány zrušen roku 1897. Zůstaly pouze tři náhrobní desky na zdi kostela. Velmi cenná je kamenná renesanční kazatelna z roku 1575 hned vedle vstupní brány u zdi na místě odstraněné barokní kaple. Pata ze 14. století nese dva reliéfy a nápis z roku 1575. Ve 30. letech 18. století jej před úplnou zkázou zachránila kněžna Marie Terezie Savojská, která nechala nově postavit i zvonici a kostel se pak stal významným poutním místem.
Pár metrů pod kostelem vás červená dovede k mohutnému památnému jasanu. Hradešín byl osídlen již v mladší době kamenné Kelty. Slovanské pověsti hovoří o přemyslovském knížeti Nezamyslovi, jenž tu nechal vybudovat strážní hrad na počest narození svého syna Mnaty. Zdejší vrch kdysi plnil funkci hlídky a okolo vedla důležitá Trstenicko-Zlonická obchodní cesta. Vraťte se k hospodě a pokračujte po silnici z Hradešína. Za obcí u oploceného pozemku č. p. 482 odbočte doleva. Polní cestou a pak ulicí Na Pazderně dojdete do Škvorce. Na konci ulice se dáte doleva kolem starého zámku, který vznikl renesanční přestavbou hradu na popud Zikmunda Smiřického. V 18. století zde bydlela Marie Terezie Savojská, která nechávala stavět na rozcestích sochy a u nich lípy. I známá socha sv. Donáta stojí její zásluhou. Dnes je z velké části už zrekonstruovaný zámek v soukromých rukách. Vévodí mu barokní pískovcová socha sv. Prokopa s čertem u nohou. Přední strana soklu nese lichtenštejnsko-savojský erb.
O sv. Prokopu, Škvorci, Hradešíně, Klepci a dalších místech v okolí poutavě píše Otomar Dvořák v Krajině Čertovy brázdy. Od zámku jděte stále rovně přes náměstí až k turistickému ukazateli u zastávky autobusu a od něj stále po červené kolem památné lípy malolisté až na křižovatku s křížkem na kraj Dobročovic. Přes silnici za závorou pokračujte úvozem ke kamennému a zcela původnímu klasicistnímu můstku přes Výmolu z poloviny 19. století. Škvorecká obezděná obora pro chov jelenů a daňků byla na přelomu 17. a 18. století založena Lichtenštejny. Po červené dojdete Klánovickým lesem přes rozcestí Újezd Vidrholec až na nádraží do Klánovic. Při hezkém výletu jste ušli asi 16 km. Pro orientaci jsem použila mapu KČT č. 37 Okolí Prahy východ. Šťastnou cestu.